V lebky koutě zavěšený

Jaroslav Vrchlický

V lebky koutě zavěšený V lebky koutě zavěšený
 opřádáš jí holé stěny, stále tkáš a tkáš, krajky, svitky, steré nitky v hojné zásobě vždy máš. Nejvíc když krvácí rána, pavučina na ni dána zastaví ji v ráz; tkalče malý, buď jen stálý, z noční tmy tkej v denní jas! Časem zlatá muška slítne, a se do tvé tkáně chytne, nápad s myšlenkou; bouřnou dlaní z nenadání serve život přízi tvou. Co ti na tom? V dumy, stíny věšíš dál své pavučiny, tiše tkáš a tkáš; ach, sny máje! Větrem hraje tvoje příze – na rubáš! [3]

Kniha Pavučiny (1897)
Autor Jaroslav Vrchlický