V lebky koutě zavěšený

Jaroslav Vrchlický

V lebky koutě zavěšený opřádáš jí holé stěny, stále tkáš a tkáš, krajky, svitky, steré nitky v hojné zásobě vždy máš. Nejvíc když krvácí rána, pavučina na ni dána zastaví ji v ráz; tkalče malý, buď jen stálý, z noční tmy tkej v denní jas! Časem zlatá muška slítne, a se do tvé tkáně chytne, nápad s myšlenkou; bouřnou dlaní z nenadání serve život přízi tvou. Co ti na tom? V dumy, stíny věšíš dál své pavučiny, tiše tkáš a tkáš; ach, sny máje! Větrem hraje tvoje příze – na rubáš!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

17. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VII. Netřesk. (Jaroslav Vrchlický)
  2. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. NOTTURNO. (Louis Křikava)
  4. Idylla. (Alois Škampa)
  5. Na bílé stezce jasná záře plane, ( H. Uden)
  6. S večerem. (Jaroslav Vrchlický)
  7. IDYLLA Z PARKU. (Josef Svatopluk Machar)
  8. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  9. OTAKAR MOKRÝ. (Karel Mašek)
  10. V dešti. (Jaroslav Vrchlický)