VII. Netřesk.

Jaroslav Vrchlický

Ten drobný netřesk na tvém hrobě jest od kořínku krvavý; u noh ti roste, u hlavy, já lupínků pár utrh’ sobě. Přes celou zimu hrob tvůj halil, teď začíná se zelenat, by do stonku hnal, do poupat, jak plně se a svěže nalil. Ten každý list nad věčna strží má vláhu z tebe, drobounký, je jako pleť tvá hebounký, a v kvítkách samé zlato drží. A nad ním svět mi celý mizí: Tvé tělo sladké, hebká pleť jsou drobounký ten netřesk teď, a zlatý květ, tvé srdce ryzí.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

169. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Idylla. (Alois Škampa)
  2. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VI. Tys modrou snivou mluvou očí svých (Josef Kuchař)
  4. LEDEN. (Josef Lukavský)
  5. VI. Zde „alej vzdechů“! Ruku na kordísku (Jaroslav Vrchlický)
  6. Molière. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hrob. (Jan Baptista Vladyka)
  8. V lebky koutě zavěšený (Jaroslav Vrchlický)
  9. Umírající. (Xaver Dvořák)
  10. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)