Poslední cigareta.

Jaroslav Vrchlický

Říkám vždy, ty’s poslední! Která to as bude v skutku? V konec setby, v konec žní, v konec radosti a smutku? Kouřím dál a duše sní. Všecky raní – poslední zabíjí prý... V těžkou půtku kdy jen se mi rozední v konec radosti i smutku? Člověk vždy to horší mní. Ale onu poslední, Smrt až v nápovědy budku vleze místo Nadšení, kouřit chtěl bych beze smutku, život-dým by roztál v ní.

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

790. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMUTNÁ BILANCE. (Zikmund Winter)
  2. Rád vytrpím (Antonín Sova)
  3. SMRT. (Adolf Heyduk)
  4. XXIV. Vy „ne“ jste řekla. Budiž tak... (Petr Křička)
  5. CO VZKLÍČILO... (Karel Babánek)
  6. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  7. LII. Na podzimním poli, po strništi, (Vítězslav Hálek)
  8. Otázka a odpověď. (Jaroslav Vrchlický)
  9. L. Chef d’oeuvre života. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Orej mi čelo. (Augustin Eugen Mužík)