Savîtri.

Ve Madrasu byl živ král Asvapati(J5f) byl ctností pln byl spravedlivý svatý(J5f) byl v slibech stálý a veliký posty(J5f) žebráky častoval jak nebes hosty(J5f) k všem vlídný pouze k smyslům svým byl krutý(J5f) Květ čistoty své nesl nedotknutý(J5f) jak lotos nese křišťál vody jasný(J5f) Ten dobrý král moh věru býti šťastný(J5f) však jak to bývá celé lidské štěstí(J5f) je nemožné jeť napřaženou pěstí(J5f) již smrtelník chce zvedat proti nebi(J5f) Ať draci noci v nitru se nám šklebí(J5f) ať svět je chrlí na nás vždycky časem(J5f) se ozve řev jich výstražným tím hlasem(J5f) k nám bozi mluví bychom nezpýchali(J5f) Tak cítil rovněž král náš že jest malý(J5f) že něco klame když se všecko daří(J5f) on viděl neplodné své dlouhé stáří(J5f) a viděl jak se kloní v propast stínů(J5f) bez úsměvu dcer bez žvatlání synů(J5f) Co platny posty a co svaté žáry(J5f) co odříkání že jak Bramatchari(J5f) jenž žijí na poušti ve Vedách čtoucí(J5f) co platny slzy a modlitby vroucí(J5f) co obětí sta tisíce jež stále(J5f) se kouřily k Savîtri velké chvále(J5f) když k jeho prosbám blankyt krutý němý(J5f) byl neustále Král se chýlil k zemi(J5f) jak vadnoucí strom který mízy nemá(J5f) a jeho žena v komnatách svých němá(J5f) jak stín bloudila který vyšel z těla(J5f) a věrna jemu jak on hořem mřela(J5f) Rok osmnáctý v krutém postu míjel(J5f) co Asvapati v mukách svých se svíjel(J5f) před zapálenou žhoucí obětnicí(J5f) Tu sama Savîtri se s ženskou lící(J5f) mu zjevila radostí jásající(J5f) Jak oblak ve obětním dýmu stála(J5f) a brzy lidské tělo na se vzala(J5f) mu kynula a radostí se smála(J5f) Mám dosti slz tvých i dost tvého pláče(J5f) jsem spokojena s posty tvými vládče(J5f) tvá zbožnost otevřela ústa bohů(J5f) co chceš si žádej dám ti co jen mohu(J5f) Král sotva jednoho byl slova schopen(J5f) tak v údivu a zkrušení byl stopen(J5f) i ruce roztáh a pak děl jak v snění(J5f) Mít děti bohyně je nad vše jmění(J5f) tak brahmani dí dvakrát narození(J5f) I děla Savîtri Věř má se státi(J5f) hleď tajemství to králi zachovati(J5f) jdu k tobě s touto zvěstí Otec tvorů(J5f) tě vyslyšel a potřel saň tvých sporů(J5f) a rozsvítil ti ve tvé duše šeru(J5f) zářící měsíc budeš míti dceru(J5f) Malâvi choť tvá již s tebou žal kruší(J5f) juž propůjčuje život mladé duši(J5f) a jak strom sama sotva že to tuší(J5f) A zmizela král padl k zemi tváří(J5f) a po bohyni jen pruh zlata září(J5f) na podlaze kde obětnice shasla(J5f) a mezi stromy jiskra jen se třásla(J5f) jak hvězdy stopa chvějná když jde k jitru(J5f) Malâvi plod král cítil radost v nitru(J5f) A brzy dcera se mu narodila(J5f) Jak Lakmi spanilá a luzná byla(J5f) a měla modré lotosové zraky(J5f) v nich hvězdný svit hrál vlasy jako mraky(J5f) se černaly a úsměv sídlil v líčku(J5f) sen sladký bloudil ve přivřeném víčku(J5f) a ruce dlouhé tenké jako stvoly(J5f) u lilijí se skláněly když v poli(J5f) je vítr přepadne a k zemi sklání(J5f) A byla plna svatých smilování(J5f) a plna vděku co gazela v běhu(J5f) a čistoty jak úběl zářných sněhů(J5f) na Hymalaji jenž se neroztaví(J5f) Ó dítě tužby plesu lásky slávy(J5f) Savîtri dáno a jí zaslíbeno(J5f) též neslos její nesmrtelné jméno(J5f) A rostla v chůzi jako tanec páry(J5f) a přece juž se luzné těla tvary(J5f) jí sladkou vlnou klenuly a chvěly(J5f) a byla jako květ když kalich celý(J5f) juž otevře a nebes azur loká(J5f) Král na ni zřel a posvátná Ved sloka(J5f) mu přišla v mysl Padniž v pohrdání(J5f) ten otec který dceru vdavků straní(J5f) buď kletý muž jenž neblíží se k choti(J5f) buď kletý syn jenž když smrt otce zhrotí(J5f) ve stáří v oddech důvěrný a sladký(J5f) se zdráhá býti ochráncem své matky(J5f) I usmál se a pravil k dceři svojí(J5f) Jak hvězdy nebem dcero má se rojí(J5f) tak vděky tvoje září čas je tady(J5f) by nesly plody též tvé všecky vnady(J5f) bys nebyla jak studně v dálné poušti(J5f) kam léto prach a jeseň smetí spouští(J5f) vem vozy mé jdi hledat muže sobě(J5f) A Savîtri objala nohy obě(J5f) dobrému králi mlčela a studem(J5f) jen rděla se a chvěla tajným trudem(J5f) jenž rozkoš byl a bolest v odříkání(J5f) pak odešla jak děl on bez váhání(J5f) Nârada anachoret bohům milý(J5f) u krále návštěvou byl v této chvíli(J5f) se navrátila Savîtri zas domů(J5f) Král v paláci svém ze cedrových stromů(J5f) přivítal hosta nebeského právě(J5f) jej po bok usadil na trůn svůj v slávě(J5f) když vešla Savîtri tak sladká milá(J5f) I vešla hlavu dvakrát naklonila(J5f) až ku nohám na ňadrech jež se chvěla(J5f) své dlaně skřížíc pak se zamlčela(J5f) Nu našlas chotě ptal se Asvapati(J5f) Svit plesu přelít líčka její zlatý(J5f) i zachvěla se od hlavy až v paty(J5f) a po chvíli tak spanilá v svém studu(J5f) Ó slyšte děla co vyprávět budu(J5f) Dyumatsena král žil v Salva zemi(J5f) pln ctností byl a dobré vůle s všemi(J5f) ten oslep v stáří a byl zloupen vlády(J5f) jej chránit nemoh synek jeho mladý(J5f) Král prchl v les a stal se poustevníkem(J5f) a brzy proslul svatých postů cvikem(J5f) a v středu eremitů svého syna(J5f) pak vychoval Když slunce uhasíná(J5f) vychází měsíc kníže noci bledý(J5f) Všech ctností otce u syna jsou sledy(J5f) Zvou pravdomluvným jej a pravdu mají(J5f) když Satyavânem jej nazývají(J5f) Ten velký v postu je a velký v honě(J5f) má vycvičené jako vítr koně(J5f) je miluje a pouští bleskem v nivu(J5f) a hlínou pestře maluje jim hřívu(J5f) Je silný dobrý rozhodný a snivý(J5f) Je slavný též hrdinský trpělivý(J5f) Je slávy pln jak slunce co vše živí(J5f) Je učený je opatrný svatý(J5f) Zná knihy svaté jako Vrihaspati(J5f) je rekovný jak Mahenda když v boji(J5f) je trpělivý jak zem v slunce znoji(J5f) Je krásný nádherný je dobrý štědrý(J5f) Je silný jak slon svatý který bedry(J5f) svět celý třímá zbožný je a milý(J5f) jak měsíc sladký je a ušlechtilý(J5f) jen k němu k němu srdce moje pílí(J5f) Král chtěl juž říci Budiž tvým ó dítě(J5f) v tom Nârada host nebeský vstal hbitě(J5f) tvář zakryl rukama a zaštkal prudce(J5f) Ó běda běda běda v hořké muce(J5f) se celý chvím neb hledím v dobu příští(J5f) Stín bude jenž se nyní sluncem blýští(J5f) prach bude jenž jest na vrcholu slávy(J5f) rok jediný a v bezžití luh tmavý(J5f) tvůj ženich sejde jak list v proud se řítí(J5f) A děla Savîtri Já chci ho míti(J5f) Ó běda běda za rok umře jistě(J5f) vím hodinu a vím na kterém místě(J5f) juž slyším Yamy psy ve stínech výti(J5f) A děla Savîtri Já chci ho míti(J5f) Ó běda běda sirou budeš vdovou(J5f) a za ním v smrt svou krásu lotosovou(J5f) ty musíš vrhnout s ním jak stín v nic jíti(J5f) A děla Savîtri Já chci ho míti(J5f) Ó lásko ženy čím ti smrt a žití(J5f) Les Medhya se táh až ku obzoru(J5f) kryt jeho snětí stěží vpouštěl zóru(J5f) jen deštěm zlatých jisker pod banány(J5f) sta zvonců věšelo se na liany(J5f) v nich tisíc much a včel a pestrokřídlých(J5f) roj kolibříků kapek krve stydlých(J5f) déšť míhavý to v pestré barev směsi(J5f) Mech vonný obláčel kol skalin tesy(J5f) tu ve smaragdu zaskvíval se čistém(J5f) tam kropenatý tměl se amethystem(J5f) tu korálků jak protkán žhavou třísní(J5f) tam šedivou plál perletí jak plísní(J5f) tu hnědý jak anachoreta tělo(J5f) jež často tam u vytržení tlelo(J5f) Sta zdrojů valilo se pod lotosy(J5f) jenž otvíraly kalich plný rosy(J5f) a rubíny se smály v úsměv jitra(J5f) Na větvích opic skotačila chytrá(J5f) druž veselá se pod kapradin řasy(J5f) jak vějířemi tajíc za ocasy(J5f) se chytajíc na snětě v rázném shonu(J5f) pak splítajíc se v řetěz tisíc tónů(J5f) tu znělo z hrdla pyšných kardinálů(J5f) a z hrdla bengalisů ve zápalu(J5f) jež chtěli překřičet se sladkou notou(J5f) a opic nepřekřičen frašnou rotou(J5f) nad cedrů vrcholy a chlebovníků(J5f) se kondor občas ozval v drsném křiku(J5f) hýk skalní orel velký tetřev kdákal(J5f) gnu skuhralo a z daleka vyl šakal(J5f) Hra světla stínů hrozná byla v tíši(J5f) pod nachýlených snětí pustou skrýší(J5f) kde ohromné a velkolepé z trávy(J5f) magnolie květ pozvedaly žhavý(J5f) a orchideí národ různobarvý(J5f) ve stínech hořel fosforem jak larvy(J5f) Tma byla hrozná světlo děsné bylo(J5f) a celé moře paprsků se lilo(J5f) skrz lupení skrz vějíře a trsy(J5f) na kapradí tlum jak ohromné prsy(J5f) jež zvedalo se chlupaté a slizké(J5f) A vodopád se skály letěl blízké(J5f) a vrhal do tmy náruč drahokamů(J5f) v to papouščí se křídla mihla v plamu(J5f) a poletavý safir velkých šídel(J5f) A korunami zněl ryk sterých křídel(J5f) a tepot divý náhlé ticho smrti(J5f) žes cítil den jak noc v objetí škrtí(J5f) jak zástup hvězd se v čistých vodách koupá(J5f) a lotos modrý na vlnách se houpá(J5f) a myšlenky motýli rajských květů(J5f) jak mozkem lítají anachoretů(J5f) již rovni k zemi zaraženým kolům(J5f) odvykli vůli citům snahám bolům(J5f) ve prabytost se noříce a v snění(J5f) víc nezřeli zda noc je či svit denní(J5f) V tom pralese žil Savîtrin choť k stráním(J5f) když jitro lehlo ona spěla za ním(J5f) V královském lesku palankin ji zlatý(J5f) provázel a v něm seděl Asvapati(J5f) tak ve průvodu velkém nevídaném(J5f) šli sedm dní a nocí osmým ránem(J5f) před poustevnou se octli Nízká stála(J5f) ve stínu skal a nad ní strom byl sâla(J5f) a pod ním lavička se suchou travou(J5f) Na této seděl se skloněnou hlavou(J5f) Dyumatsena bývalý král slavný(J5f) kmet velebný a slepý Jak mrav dávný(J5f) to kázal Asvapati kročil blíže(J5f) dal dary svaté trávy květin rýže(J5f) a malou vasu posvěcené vody(J5f) a poklonil se slepci Brzy shody(J5f) se domohli a král byl překvapený(J5f) že jeho syn měl dostat ruku ženy(J5f) jež nejkrásnější byla v kraji celém(J5f) A přišel Satyavân s hrdým čelem(J5f) a Savîtri zval svou jak chtěla tomu(J5f) A byla radost v stínu velkých stromů(J5f) a nežli západ šer bananů zlatil(J5f) král Asvapati sám se domů vrátil(J5f) Ó noci blaha štěstí lesku světla(J5f) jež Savîtri jsi jako zázrak zkvětla(J5f) ó dechy květin třpyte hvězd ó šero(J5f) v němž poznala jsi lásku lásky dcero(J5f) ó samoto ó míre políbení(J5f) se řinoucí jak vodopádů vření(J5f) ó zpívající plameny z čiv v čivy(J5f) jak láva tekoucí ó svatý divý(J5f) ty záchvate v němž láska k cíli vchází(J5f) ó blaho těl a duší beze hrází(J5f) že nejste věčny Druhého dne z rána(J5f) Savîtri vstala rosy hvězdná mana(J5f) se leskla v trávě k horám táhly chmury(J5f) Savîtri oděla šat sprostý z kůry(J5f) a odhodila královské své šaty(J5f) i náramky a řetěz vínek zlatý(J5f) a začla sloužit tiše svému choti(J5f) a byla jako mléko které krotí(J5f) žár zimnice a jako olej byla(J5f) jímž do těla se vrací vzduch a síla(J5f) a byla skromná vlídná trpělivá(J5f) jak skála tichá jako ptáče snivá(J5f) všem vyhověla sebe ovládajíc(J5f) jak růže v kalichu jež vůni tajíc(J5f) všem dává ji i tomu kdo ji trhá(J5f) A byla poklad tomu kdo jej zmrhá(J5f) jenž do rána zas dvojnásobně vzroste(J5f) A sloužila všem v svojí něze prosté(J5f) svou tchyni denně v svatých vodách myla(J5f) a tchána modlitbami oblažila(J5f) a muži svému celým srdcem byla(J5f) svou řečí milou hlasu zvukem tklivým(J5f) svým stálým klidem a přec v účast živým(J5f) svou písní na rtech těkající včelou(J5f) s tou celou láskou oddaností celou(J5f) s tou duší dětinnou a přec tak vřelou(J5f) Tak blaženě jim plynul čas a kolem(J5f) jak v ráji žili Savîtri však bolem(J5f) se mučila a v noci dlouho štkala(J5f) na věštbu Nârada si vzpomínala(J5f) Ó čase ptáku rychloletých křídel(J5f) jenž odletaje do věčnosti zřídel(J5f) z nich zrozen perlu neseš ve zobáku(J5f) tož lidské žití ó jak často zraku(J5f) se zdlouhavý zdá tvůj let stejnoměrný(J5f) když jsi jak havran posupný a černý(J5f) Tak bylo Savîtri dny zvolna spěly(J5f) a přece jistě co kov rozžhavělý(J5f) ji v duši ryly hoře těžké stopy(J5f) Ji netěšily více antilopy(J5f) jež chodily pít denně z její ruky(J5f) ji holoubků víc netěšily shluky(J5f) jenž míhaly se vždy u dvířek chaty(J5f) jak z modré mlhy jitra svit vstal zlatý(J5f) Savîtri stále čas jen počítala(J5f) a k smrti utýrána tak se bála(J5f) jak děcko které zabloudilo v lese(J5f) jež listu bojí se který se třese(J5f) i snětí praskotu i vichru dechu(J5f) A čas ten blížil se a nyní v spěchu(J5f) čím blíže cíl byl věštby Nâradovy(J5f) Den každý pro Savîtri byl hrob nový(J5f) v němž zřela děsnou budoucnost se týčit(J5f) a jisté símě zmaru svého klíčit(J5f) Co mohla dělat Rychle bez váhání(J5f) se dala dlouhé těžké na pokání(J5f) a trpěla vše s takou něhou milou(J5f) a s takým odříkáním s takou silou(J5f) že staletí se braminové chvěli(J5f) když takto trpět slabé dítě zřeli(J5f) Ji nevzrušilo nic co oko zhlídlo(J5f) nevzala nápoj a nevzala jídlo(J5f) kdo mluvil na ni viděl státi sochu(J5f) bez hnutí na rtech jitřní rosy trochu(J5f) jí stačilo pro celičký den dlouhý(J5f) v přemýšlení v žalu v moři touhy(J5f) se trápila ó běda běda zítra(J5f) juž nastal den ten hrozný jehož jitra(J5f) tak bála se Svou oběť dokonala(J5f) pak odhodlána před svým chotěm stála(J5f) Děl Satyavân Do lesa chci jíti(J5f) a zase jednou stromy v květu zříti(J5f) a bloudit zase klenbou jejich tmavou(J5f) A děla Savîtri Tvou rukou pravou(J5f) jsem choti můj nech dovol půjdem spolu(J5f) Ne cesta neschůdná jest od výmolů(J5f) jež nadělaly jarní divé deště(J5f) Ó nech mne prosím tebe jednou ještě(J5f) A starý otec a též stará matka(J5f) když zřeli jak je oddaná a sladká(J5f) jak slzami hned oči se jí plní(J5f) a zlatá ňadra povzdechem se vlní(J5f) se usmáli a k synu svému děli(J5f) Rok z poustevny hleď nevyšli jste celý(J5f) ó vem ji s sebou dobrá je a milá(J5f) Nuž tedy pojď však hleď bys nezbloudila(J5f) I vyšli s těžkým srdcem dnes byl právě(J5f) den smrti jeho Rosa byla v trávě(J5f) a celý prales ve květu stál zrovna(J5f) a každá haluz křivá jako rovná(J5f) ve květech plála storamenný svícen(J5f) a lesní houšť ta byla květů jícen(J5f) tu modrých jako velké dětské oči(J5f) tu zlatých jak sta hvězd když do tmy skočí(J5f) tu purpurných jak sta papoušků peří(J5f) by zůstavilo sled svůj v snětí šeři(J5f) ba pro květy nebylo vidět listí(J5f) Chumáče jejich jako když se čistí(J5f) v azurném nebi hvězdy tichým letem(J5f) se nesly dolů mech byl pokryt květem(J5f) jej na ňadrech svých nesla hrdá skála(J5f) v něm smála se a v jeho vůni plála(J5f) zdroj který pádil pod haluzí sklonem(J5f) pod květy mizel a stemnělým stonem(J5f) jen hučel jako z dálky dumně málo(J5f) Ba řek bys že to na cestu se dalo(J5f) snad kvítí celé země místo vlny(J5f) jsi viděl květ a každý včel byl plný(J5f) jež pily zlatý pel a sladkou mízu(J5f) Zem celá měla z květů pestrou řízu(J5f) byl velký svátek v šeru starých snětí(J5f) Savîtri s chotěm svým šli jak dvě děti(J5f) tím jara zázrakem žel v smutku ona(J5f) se skláněla jak tmavá růže vonná(J5f) pod tíží květu Milá pohleď kolem(J5f) jak stromy kvetou Ano děla s bolem(J5f) jak pěkně kvetou a na něho hledla(J5f) a lekla se a rděla se a bledla(J5f) Jak statečný byl její muž a krásný(J5f) jak spokojený zářící a šťastný(J5f) Kdo mohl říci než se večer skloní(J5f) že smrt jej černým stínem pozacloní(J5f) Hle kterak pevně přitáh větev k sobě(J5f) jak trhal květy kterak nohy obě(J5f) klad pevně v zem jak svalnaté měl ruce(J5f) A Savîtri se hořem chvěla v muce(J5f) jak rozpoltěné měla srdce v těle(J5f) Šli dále až se octli v tiši ztmělé(J5f) květ nastlán kol byl stohy mahanelů(J5f) a chlad a vůně skláněly se k čelu(J5f) jak motýli dva v letu zabloudilí(J5f) Zde na chvíli své kroky zastavili(J5f) Savîtri hleď jsou žhoucí mé údy(J4f) a noha pálí jak se dotknu půdy(J5f) a jak se rozhlížím tu po vůkolí(J5f) zrak přechází mne hlava má mne bolí(J5f) a nevím proč a vím chce se mi spáti(J5f) víc nemám síly na svých nohou státi(J5f) pojď sednem si tam kmen naň opři tělo(J5f) a pohlaď trochu zpocené mé čelo(J5f) A stalo se Savîtri klesla k zemi(J5f) kde stín byl pod květnými haluzemi(J5f) on sedl vedle ní a hlavu svoji(J5f) na ňadra dal jí žhoucí v těžkém znoji(J5f) a zavřel oči Teď ta chvíle byla(J5f) V tom kde změť stínů s haluzí se lila(J5f) se objevil jí zjev jak přelud děsný(J5f) na muže zhoust a díval se jí ve sny(J5f) měl kadeřavý vlas tvář černou zpola(J5f) zrak červený a pod ním velká kola(J5f) šat nachový a v líci s jedné strany(J5f) byl černý z druhé žlutě pruhovaný(J5f) a v ruce provaz měl jímž duše chytal(J5f) a vázal je Děs v tváři jeho kmital(J5f) nechť život idyllou on v něm byl dráma(J5f) Jej poznala hned Savîtri toť Yama(J5f) I vztyčila se a sepjala dlaně(J5f) a děla v pláči pol pol odhodlaně(J5f) Tak přece pravdou bylo věštby slovo(J5f) jež těžší skal a těžší nad olovo(J5f) mne tížilo ty jdeš pro mého chotě(J5f) Jsi Yama velký hrozný ve životě(J5f) mém byl jsi stínem jenž mi celý halil(J5f) tys zmaru krůpěj v jeho číš mi nalil(J5f) Jdeš pro něho On dokonal své žití(J5f) já moh bych krátce v smečku svou ho vzíti(J5f) a odvést němě Avšak zbožnost tvoje(J5f) mne nutí v odpověď Nech slzí roje(J5f) a pusť jej kvapí čas mí psi jdou za mnou(J5f) Ó nadějí já těšila se klamnou(J5f) Že sám byl velký trpělivý ctnostný(J5f) a milý bohům v čistotě své skvostný(J5f) sám pro něho jdu Duše vyjdi z těla(J5f) A nežli Savîtri se pozachvěla(J5f) duch vyšel z muže jejího když kázal(J5f) mu Yama Provazem jej pevně svázal(J5f) bůh velký a chtěl k horám jít a stráním(J5f) Leč každý krok Savîtri byla za ním(J5f) stín s hor se skrádal zvolna do údolu(J5f) co oba měli tento hovor spolu(J5f) Jdi ženo domů ošklivé jsou cesty(J5f) tvou nohu zraní kořeny a klesty(J5f) zvěř lesní brloh svůj opustí brzy(J5f) a šakalů řev zazní v skalách drzý(J5f) Tys činila vše co v tvé bylo moci(J5f) víc nemůžeš on propad stínům noci(J5f) jdi zapal oběť pohřební jdi domů(J5f) hle netopýr juž víří klenbou stromů(J5f) Kam jde můj choť já za ním jíti musím(J5f) a beze mne jest jeho život kusým(J5f) má povinnost je stále jíti za ním(J5f) nechť stínů plášť se věší v bedra stráním(J5f) nechť hvězdy jsou nechť v mračnech vítr kvílí(J5f) Jen za láskou se moje kroky chýlí(J5f) a za věrností jež je velkou ctností(J5f) Nech bože jít mne za mou povinností(J5f) ctnost největší je dobro v středu lidí(J5f) a jenom ona moje kroky řídí(J5f) Jdi nech mne sám chci být jdi domů ženo(J5f) On propad smrti jež všech lidí věno(J5f) Ty dobře mluvíš pravdu mluvíš taky(J5f) leč moje tím přec nezaslepíš zraky(J5f) vol milost sobě libo li ti jinou(J5f) však s jeho očí roušku neber stinnou(J5f) Můj tchán jest zbaven zraku zbaven říše(J5f) a v poustevníků obci žije tiše(J5f) ó vrať mu zrak ať zas jak slunce svítí(J5f) a pozná znova krásu všeho žití(J5f) Dle vůle tvojí ženo má se státi(J5f) Však hleď už ať tvůj krok se domů vrátí(J5f) jsou cesty zlé a večerní je doba(J5f) a u výmolu sedí čeká mdloba(J5f) ta přiváže svůj kámen na tvé paty(J5f) a trním roztrhá tvé chudé šaty(J5f) a kývne na vlka jenž čeká v houští(J5f) Jdi ženo domů noc své stíny spouští(J5f) Jak mohu zemdlít když můj choť je se mnou(J5f) jak mohu zbloudit když v noc stínů temnou(J5f) jde po boku mém Kam jej vedeš bože(J5f) jde cesta má a mým jeho jest lože(J5f) Hleď dovolí li bůh se s dobrem stýkat(J5f) ať nediví se že mu chceme zvykat(J5f) můj choť je dobro musím vždy s ním býti(J5f) ó králi stínů musím za ním jíti(J5f) Máš zase pravdu rozumná jsi věru(J5f) však domů jdi je noc ve větví šeru(J5f) Chci milost povoliti tobě jinou(J5f) jen s očí jeho neber roušku stinnou(J5f) své přání vyslov pak juž obrať kroky(J5f) ku domovu les jícen přehluboký(J5f) tě zachvátí nedojdeš domů sama(J5f) S mým chotěm je mi každá cesta známá(J5f) Ty ovšem krušíš duše v jejich mdlobě(J5f) však poslyš slovo které řeknu tobě(J5f) Mám otce a ten ubohý kmet k zhynu(J5f) se chýlí juž a chudák nemá synů(J5f) dej syny mu ať může klidně spáti(J5f) Jdi ženo domů Co chceš má se státi(J5f) Být dobrým v citu v myšlence a skutku(J5f) jest vlastnost dobrých když svět hyne v smutku(J5f) a násilí jsou dobří lidé tady(J5f) jenž uklízejí spory nudy vády(J5f) a neustanou prosit dokud hrdí(J5f) se neobměkčí v svatém milosrdí(J5f) buď dobrým též vždyť velkým jsi a bohem(J5f) Jsou dobrá slova tvá po trudu mnohém(J5f) tak poutníkovi chladivý zdroj chutná(J5f) však povinnost má ženo ta je smutná(J5f) jdi domů noc jde sám chci jíti dále(J5f) Kdo dělá dobro ten ku dobru chvále(J5f) je dělá je li dobrý pro nic více(J5f) a z dobroty jak fenix z popelnice(J5f) se rodí důvěra ku dobrým zase(J5f) Je velká lahoda v tvém ženo hlase(J5f) a velká moudrost je v tvém každém slovu(J5f) Tož třetí milost žádej sobě znovu(J5f) vol milost sobě chceš li ještě jinou(J5f) jen s jeho očí roušku neber stinnou(J5f) Tvá dobrota vím ta mne neoklame(J5f) dej ať s mým chotěm hojně synů máme(J5f) Má státi se však obrať krok juž domů(J5f) Ó nevíš kterak jásám k slovu tomu(J5f) neb máme li mít hojně spolu synů(J5f) on musí žíti znova na mém klínu(J5f) jen jeho žitím slib svůj můžeš splnit(J5f) Ó cítím život v ňadrech se mu vlnit(J5f) dík tobě díky V blaha tůň se ztrácím(J5f) Nuž tedy ženo já ti chotě vracím(J5f) tys překonala smrt psů smečka černá(J5f) juž pod tvou nohou úpí ženo věrná(J5f) tys zvítězila svojí oddaností(J5f) a milou něhou silnou přítulností(J5f) tvá duše v sobě drahokamy hostí(J5f) Nuž spolu žijte blažení a šťastní(J5f) vám celý život velikou buď básní(J5f) a její sloky přehojná žeň dětí(J5f) Ó jděte sladký šer je v stínu snětí(J5f) a rosa sladká manou z nich se prýští(J5f) Ó žijte šťastní velký život příští(J5f) tak věrností a láskou posvěcený(J5f) tou kterou bůh stal otrokem se ženy(J5f) Ó Savîtri ó ženo holubice(J5f) ó zázraku jímž není smrtí více(J5f) pro věrné duše v manželství jenž svatém(J5f) jsou v jednom těle jak v obalu spjatém(J5f) dva květy na lotosu spolu dýší(J5f) Ó buďte šťastni vracím se v svou říši(J5f) a moji psové čumák tupý k zemi(J5f) juž sklonivše v stín věčný mizí němí(J5f) A zmizel v temnu Ze sna jímž byl zdrcen(J5f) a jako Yamy provazem byl škrcen(J5f) se zbudil Satyavanvesel čilý(J5f) Pojď drahá domů noc se k zemi chýlí(J5f) jak velký pták jenž hvězdy má v svých křídlech(J5f) Pojď divá zvěř svou žízeň hasí v zřídlech(J5f) je slyšet pod krokem jak jejím klestí(J5f) se shybá praskajíc Vše noc juž věstí(J5f) brouk jenž se vrací v kalich květů plný(J5f) i unavené v zdrojích kalné vlny(J5f) Pojď domů listí pod nohou nám šustí(J5f) a s větví stínové se hrnou hustí(J5f) já cestou povím sen svůj divný tobě(J5f) Já doma byl můj otec oči obě(J5f) měl otevřené a byl králem zase(J5f) jsa roven slunci velkostí svou v jase(J5f) a otec tvůj měl četný zástup synů(J5f) víc nežli s větví kolem padá stínů(J5f) a já byl mrtvý a přec byl jsem živý(J5f) Vše vysvětlím ti choti dobrotivý(J5f) však pojďme Po cestě mu řekla všecko(J5f) On pad jí k nohám plakal jako děcko(J5f) a jásal zas A spolu dál šli lesem(J5f) snět každá chvět se zdála tajným děsem(J5f) však oni šťastní veselí šli spolu(J5f) kol čela svého lásky aureolu(J5f) šli po tmě světlo duší bylo s nimi(J5f) A časem haluzemi ztemnělými(J5f) pták splašen zašustil však hudba snivá(J5f) to byla jim a pára mlčenlivá(J5f) v níž velké stromy kolébaly hlavy(J5f) jim byla mořem stříbra odkud žhavý(J5f) měl den jim povstat štěstí zoře blaha(J5f) Když příkře dolů klonila se dráha(J5f) on chyt ji rychle kol štíhlého pasu(J5f) a ona oň se opřela a v hlasu(J5f) jí samé perly rozsypané hrály(J5f) Šli z cesty ustouply jim šedé skály(J5f) zvěř jen se mihla plaše do tmy skokem(J5f) Houšť plála gazel i antilop okem(J5f) a smaragdovým šperkem velkých brouků(J5f) Teď na ohromnou zkvětlou přišli louku(J5f) jíž tisíc zřídel teklo ve rákose(J5f) a jejíž tráva plála v hvězdné rose(J5f) a nad banány jimiž chvěl šum tajný(J5f) se zvedl měsíc ohromný a bájný(J5f) jak obrovský štít neznámého boha(J5f) Jim v hustém sítí žasem vázla noha(J5f) Jak cedry stověké se svými stíny(J5f) ve měsíce ploše zdály se jak třtiny(J6f) jak stoupal zvolna z krvava jak v zlato(J5f) přecházel v třpytnou výheň změnil bláto(J5f) a dlouhé jehly zabod v bílou páru(J5f) A stromy velké přepodivných tvarů(J5f) v šum rozkolébal v jásot praskot bouři(J5f) A mlhy sloupy jako když se kouří(J5f) hrad zapálený válely se stinnou(J5f) těch stromů klenbou v dálce nad mýtinou(J5f) On stál pak velký v ryzí svojí kráse(J5f) a jako stříbro usmíval se v jase(J5f) svět pod ním malý jako v chaos zvrácen(J5f) Leč list i květ krov ptačích křídel zlacen(J5f) byl jeho třísní jak dvě lidské duše(J5f) jež tulíce se k sobě v lásky tuše(J5f) ze rtů svých celou nesmrtelnost pily(J5f) a v chvíli této bohům rovny byly(J5f)