Dekorace.

Jaroslav Vrchlický

Dekorace.
Ne, nechci více s přírodou se hádat, zda ví, či neví, co tká a co hatí, jen klidný svědek chci již nad ní státi, nic víc než dekoraci od ní žádat. Jak tomu, kdo zvyk’ za kulisou bádat, se z kouzel divadelních všecko tratí, a přec jej časem dekorace schvátí, že illuse můž v duši se zas vkrádat, Mněmně děj se pouze; v pestré panorama skal, hvozdů, pouští, vzbouřeného moře chci jako divák s plnou chutí hledět. Však, proč a kdo to hrozné spřádá drama slz, vzdechů, pláče, resignace, hoře, a čím v něm člověk, – netoužím víc vědět. 51