Dekorace.

Jaroslav Vrchlický

Ne, nechci více s přírodou se hádat, zda ví, či neví, co tká a co hatí, jen klidný svědek chci již nad ní státi, nic víc než dekoraci od ní žádat. Jak tomu, kdo zvyk’ za kulisou bádat, se z kouzel divadelních všecko tratí, a přec jej časem dekorace schvátí, že illuse můž v duši se zas vkrádat, mně děj se pouze; v pestré panorama skal, hvozdů, pouští, vzbouřeného moře chci jako divák s plnou chutí hledět. Však, proč a kdo to hrozné spřádá drama slz, vzdechů, pláče, resignace, hoře, a čím v něm člověk, – netoužím víc vědět.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

13. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  2. KONEC LOUTKY (Jan Opolský)
  3. Revenant (Otokar Fischer)
  4. IX. Jen k tomu bodu v žití doplouti, (Jaroslav Vrchlický)
  5. HENDECASYLABI. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Co krásy v horách. (Vojtěch Pakosta)
  7. MARNO! (Jaroslav Vrchlický)
  8. LXXXVIII. Já nechci mnoho příznivců (Jan Duchoslav Panýrek)
  9. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  10. HRA MRTVÝCH (Antonín Sova)