Noční cesta.

Jaroslav Vrchlický

Kolem domů zamčených nocí mlčícího města když mne vede tichá cesta, ptám se, co se děje v nich? Tragedie, idylly, hloupé frašky všedních shonů, štěstí úsměv, skřeky stonů, jež se v srdce zaryly! Znám to a jdu tiše dál, nejsem více než stín na zdi, mračno, které nebe brázdí, co mi cizí ples a žal? Na svém dost mám, a přec tmou zamčené ty domy kolem se svých dramat shonem, bolem zasahují v duši mou. A mně zdá se naposled, kolem života že jdeme, zrovna tak, cos vědět chceme a jsme na zdi stínů let...

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

245. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEN ČI ŽIVOT. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  2. LETNÍ VEČER. (Ladislav Linhart)
  3. XII. Causerie o dvou maskách. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Revenant (Otokar Fischer)
  5. HOŘKÁ EPIŠTOLA. (Emanuel z Čenkova)
  6. PODVEČER. (Hanuš Jelínek)
  7. VEČER PŘED ODCHODEM (Viktor Dyk)
  8. BALLADA O MRTVÉM DRUHU. (Antonín Sova)
  9. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)
  10. XII. PO SMRTI (Josef Svatopluk Machar)