XII. Causerie o dvou maskách.

Jaroslav Vrchlický

Ve vás ó masky vše co mám se skrý(J5f) Hněv kte zuří úsměv kte zpí(J5f) sny Hamleta i Falstafovy šprýmy(J5f) tragika pathos s harlena my(J5f) zjev minulosti budoucna sen ztmě(J5f) ba vše čím tr člověk ce(J5f) Tak symboly jste veškeho ži(J5f) jít k zpodi jest na svou tvář vás vzíti(J5f) tu jež se mračí jak tu jež se škle(J5f) tu kte šlape prach tu jež hřmí k nebi(J5f) tu kte žertuje jak tu jež (J5f) A celkem je to zas jen fraška sta(J5f) Nic božského jen pou kratochvíle(J5f) při níž lze po večeři trávit chvíle(J5f) a zapomníti starosti své všed(J5f) jež no život stále zde den ke dni(J5f) Nač na koturn se zpup vynáš(J5m) Lze prostým být když co říci máš(J5m) Dnes nemilujem pós a deklama(J5f) Mlč kaž rád se v mladosti sny ztrá(J5f) Ty tvoje kte davu přeochot(J5f) v plen pováš dnes zvětraly již not(J5f) Ty lži snad leč ty v nichž pravda (J5f) zpí směje se hřmí či (J5f) jsou nesmrtel zrovna jako člověk(J5f) Jdu v jeho stopách a vše sbírám pro věk(J5f) co v jeho ňadrech veliho zrálo(J5f) co rozmarem se hravým v tváři smálo(J5f) čím žil a rost co ští v něm co lásky(J5f) jak v zrcadle jsem spjala v ty dvě masky(J5f) jež v ruce mám co mys chce a (J5f) když pravda v tom jest ce jeho ži(J5f) když chce třeba so vysměje se(J5f) vždy pravda silnější jest vichrem v lese(J5f) zní je hlas nad vřavu efemerní(J5f) a pocho ji všichni kdo věr(J5f) Máš pravdu snad s tebou se nechci příti(J5f) Mně stačí moje efemerní ži(J5f) lič spády Osudu jenž sou (J5f) mně milejší rolničky chřest hra(J5f) zvlášť v zmatku tom jenž světem ny vládne(J5f) kde ne škol ni pout ni uzdy žád(J5f) kde obecenstva vkus je děckem dy(J5f) kde verš i prósa jsou jen plny vody(J5f) Ó znám to dobře je mi to k hnusu(J5f) Máš odvahy se tomu svěřit vkusu(J5f) Hleď lu ti též kaž volej hlásej(J5f) jdi řezat copy s paruk všech prach střásej(J5f) chci rád pomoci to v díle krásném(J5f) Ve každém tvůrčím okamžiku šťastném(J5f) dej volnost herci jako báskovi(J5f) jen takto žeš vykouzlit svět no(J5f) když ten jejž značí masky v ruce tvo(J5f) mně zdá se zastaralým Nuže k boji(J5f) Jen bojem osvědčí se zdatnost la(J5f) A Musa no jak ta kte byla(J5f) si ješ dy nad hotovým lem(J5f) své ruce da Sen můj se svým lem(J5f) se potkal již Neb ži do zrcadla(J5f) se noří sebe víc nechť zchlad(J4f) a suchá srdce novým vzplanou jarem(J5f) v tom kouzlu našem novém vždy byť starém(J5f) Neb člověk rád vždy v zrcadle se vi(J5f) Tak jdem v novou dráhu Ó kéž ří(J5f) nás dob hvězda a vždy v přístav pra(J5f) Mně úsměv stačí ty vem nek slávy(J5f)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

117. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IRONIE (Beneš Grünwald)
  2. Sonet nudícího se člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  3. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)
  4. CO PLATNO? (Jaroslav Vrchlický)
  5. CAUSERIE (Viktor Dyk)
  6. KOMIK. (Ferdinand Tomek)
  7. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  8. XXX. Jen zevšednět mi nedej, bože, (Vítězslav Hálek)
  9. Akrobatka. (Antonín Sova)
  10. Klamy. (Josef Svatopluk Machar)