MARNO!

Jaroslav Vrchlický

Své duši chtěl jsem ironické(J4f) a no strojit divadlo(J4m) leč co v ní bylo ry lidské(J4f) kams v bezdno hluché zapadlo(J4m) I nahám se tkám své dumy(J4f) však tím duše mrt je(J4m) sle touze nerozu(J4f) co psát na knih svých okraje(J4m) Vše zbyteč jsou lidské glossy(J4f) Jen jednou řekneš co máš říc(J4m) Jen oči mrtvých ješ pro(J4f) však rty jich neřeknou již nic(J4m)

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

62. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONEC LOUTKY (Jan Opolský)
  2. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  3. Srdce svého žhavé zlato. (Růžena Jesenská)
  4. LXXV. V PAUSE (Josef Svatopluk Machar)
  5. HOVOŘÍ DUŠE (Viktor Dyk)
  6. EPIGRAM. (Viktor Dyk)
  7. HROB BÁSNÍKŮV. (Antonín Klášterský)
  8. Když jsem šel z tragedie. (Bohdan Kaminský)
  9. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  10. XXX. Jen zevšednět mi nedej, bože, (Vítězslav Hálek)