EPIGRAM.

Viktor Dyk

Já cítil naší odvislosti hněv, já cítil naší odvislosti bídu. Než dopadne mi hruda na rakev, chci jíti v řadách svého lidu. – Jenom kde najdu tento dobrý lid! Jsou lidé, ponížení nebouří je. A nevynáší jejich měkký klid přítomnost zlá, tragická historie! Dívám se: šednout kolem sebe zřím puritanismus pokrytecký, suchý... Poslouchám. Smát se uslyším povídenštělé, zfrivolnělé duchy.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

318. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  2. Zbabělci. (Viktor Dyk)
  3. Když jsem šel z tragedie. (Bohdan Kaminský)
  4. CIV. (Poutník se loučí.) (Jaroslav Vrchlický)
  5. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)
  6. Kritice o nás. (Karel Hlaváček)
  7. KONEC LOUTKY (Jan Opolský)
  8. MARNO! (Jaroslav Vrchlický)
  9. DRAMA. (Roman Hašek)
  10. Noční cesta. (Jaroslav Vrchlický)