MARNO!

Jaroslav Vrchlický

MARNO!
1-1Své duši chtěl jsem ironické 1-2a nové strojit divadlo, 1-3leč co v ní bylo ryzí, lidské, 1-4kams v bezdno hluché zapadlo. 2-1I namáhám se, tkám své dumy, 2-2však cítím, duše mrtvá je, 2-3mé slepé touze nerozumí, 2-4co psát na knih svých okraje? 3-1Vše zbytečné jsou lidské glossy. 3-2Jen jednou řekneš, co máš říc’. 3-3Jen oči mrtvých ještě prosí, 3-4však rty jich neřeknou již nic. 21