Žluč boje.

Jaroslav Vrchlický

Ach, štěstí, snové, illuse a vzlety! Co platno všecko, skutečnost nám nedá vzplát květem plným, náš se chudý zvedá, a bezlistý jak ocúnové květy. Jen odkud beřem sílu svou a vzněty v boj nový, v kterém závist hrozí bledá, kde každý vzdech a sten dí: Běda, běda! nad propadlými, ztracenými světy? Zda z tebe, lásko svatá, nesmrtelná, jež stále doufáš stokrát probodena? Zda z tebe, divný, sladký zvyku žití? Co obraznost chce smavá, ruka dělná, vše duše rve a chytá, dřív než změna ji schvátí – boje žluč však vždycky cítí.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

274. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 5. Kdoby hledal rozkoš v prázdném sadu? (Matěj Havelka)
  2. MÉ MYSLI. (Adolf Brabec)
  3. Své duši. (Ludvík Lošťák)
  4. MROUCÍ KVĚTINY. (Josef Václav Sládek)
  5. IV. Kdo jsi nenatrhal sobě (Augustin Eugen Mužík)
  6. 23. Žel, že v této zimní době (Josef Uhlíř)
  7. Tři keře. (Augustin Eugen Mužík)
  8. POSLEDNÍ RŮŽE. (Irma Geisslová)
  9. XXXVIII. Z všeho, co najdeme na světě tom, (Jaroslav Vrchlický)
  10. Pousmání. (Adolf Brabec)