Úsměv ten poslední jako ten prvý(D4a)
zemi své dala a stojí tu sedraná(D4a)
v opadlých lístečků rdící se krvi(D4a)
Země je nevděčnou za dar vší zdoby(D4a)
žloutne a vychládá pro květy památky(D4a)
nemá než minulosť rubáš a hroby(D4a)
Růže ji posledním květem svým věnčí(D4a)
tiše a bez výtek v lásce své velika(D4a)
nemůž být ani když odpouští menší(D4a)
Když loučíme se s růžemi(J4m)
jimž poslední květ pálí mráz(J4m)
tu na rtech jásot oněmí(J4m)
a zapláče si mnohý z nás(J4m)
Kdy v jarní bouře šílení(J4m)
květ urván jiný vzpučí zas(J4m)
než bylo li to v jeseni(J4m)
svit naděje nám pro vždy shas(J4m)
A život je tak daleký(J4m)
a bez růží tak jako mráz(J4m)
mé růže s bohem na věky(J4m)
jak mnohý zapláče si z nás(J4m)
Co růže hovoří k mé duši roztoužené(J6f)
když kalná obloha už nad zemí se klene(J6f)
a zmlknul pták(J2m)
Tu myslím v záchvatu že vzletím za lem mračen(J6f)
duch volá za vesnou ó zůstaň žízniv lačen(J6f)
a šílen tak(J2m)
Ví bůh co ukryto v té vůni plné taje(J6f)
pak slyším anděla an k boží harfě hraje(J6f)
a bílý jest(J2m)
a v srdce zraněné mír leje strunou něžnou(J6f)
mír velký hluboký jenž plání vládne sněžnou(J6f)
při svitu hvězd(J2m)