Pro zvadlý květ...

František Serafínský Procházka

Pro zvadlý květ, jenž byl Ti přemilý, když voněl, plál a kvet', dnes oči v slzách se Ti zalily a bolem chvěl se ret, a jako pozdrav poslední zajiskřil v zoři polední na suchých listech slz Tvých sled. Tak béřeme jen svaté památky a ukládáme v skrýš, jak brala jsi ty zvadlé ostatky a ke rtům tiskla blíž, by ještě vposled jedenkrát Tvým políbením mohly vzplát, než navždycky je uložíš. Těch slzí nech – kdo pro květ zakvílí! – a počkej chvíli jen: květ v srdci Tvém své lístky rozptýlí, by posvětil Tvůj sen; snad zvadne též, kdy jme se kvést – tu poznáš pak, že šťasten jest, kdo pro ten slzu má a sten.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

149. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEDBÁM. (Adolf Heyduk)
  2. SLEČNĚ. (Adolf Brabec)
  3. MROUCÍ KVĚTINY. (Josef Václav Sládek)
  4. Když jasmín kvetl – (Bohumil Forman)
  5. POSLEDNÍ RŮŽE. (Irma Geisslová)
  6. Růže. (Alois Škampa)
  7. SLOKY. (František Kvapil)
  8. V tvém úsměvu. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Nepenthes. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Portrait Minky. (Julius Alois Koráb)