Pro zvadlý květ...

František Serafínský Procházka

Pro zvadlý květ...
Pro zvadlý květ, jenž byl Ti přemilý, když voněl, plál a kvet’, dnes oči v slzách se Ti zalily a bolem chvěl se ret, a jako pozdrav poslední zajiskřil v zoři polední na suchých listech slz Tvých sled. Tak béřeme jen svaté památky a ukládáme v skrýš, jak brala jsi ty zvadlé ostatky a ke rtům tiskla blíž, by ještě vposled jedenkrát Tvým políbením mohly vzplát, než navždycky je uložíš. Těch slzí nech – kdo pro květ zakvílí! – a počkej chvíli jen: květ v srdci Tvém své lístky rozptýlí, by posvětil Tvůj sen; snad zvadne též, kdy jme se kvést – tu poznáš pak, že šťasten jest, kdo pro ten slzu má a sten. 24

Kniha Různé zvuky (1887)
Autor František Serafínský Procházka