SLEČNĚ.

Adolf Brabec

Vy byla jste to, jíž jsem řádky kdys v tichém šeru jarním psal, když vekouzliv se do pohádky do chudých veršů vás si vtkal. Ó žel, že z květů jasmínových, jichž z jara je vždy všude dost, a z vonných růží rubínových, jsem nesebral si lepší skvost. Však prosím, by jste zachovala, byť všechny sny už osud svál, že když na rtech se vesna smála, jsem ve vás zřel svůj ideál. A přeji vám, by radosť stálá, jak kdys za mladých vašich jar, se kol rtů vašich vždy jen smála a žití vlétla ve pohár.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

528. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Portrait Minky. (Julius Alois Koráb)
  2. Když den se nachýlí... (Jan Červenka)
  3. Pro zvadlý květ... (František Serafínský Procházka)
  4. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. MÉ MYSLI. (Adolf Brabec)
  6. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NEDBÁM. (Adolf Heyduk)
  8. Růže. (Alois Škampa)
  9. Zdeně I. (Adolf Heyduk)
  10. REFUGIUM. (Adolf Brabec)