SLEČNĚ.

Adolf Brabec

SLEČNĚ.
Vy byla jste to, jíž jsem řádky kdys v tichém šeru jarním psalpsal, když vekouzliv se do pohádky do chudých veršů vás si vtkal. Ó žel, že z květů jasmínových, jichž z jara je vždy všude dost, a z vonných růží rubínových, jsem nesebral si lepší skvost. Však prosím, by jste zachovala, byť všechny sny už osud svál.svál, že když na rtech se vesna smála, jsem ve vás zřel svůj ideál. A přeji vám, by radosť stálá, jak kdys za mladých vašich jar, se kol rtů vašich vždy jen smála a žití vlétla ve pohár. 146

Kniha Zvadlé květy (1896)
Autor Adolf Brabec