Motýl.

Josef Svatopluk Machar

Jej vítá první úsměv jara, když poprvé svá křídla vzpjal, jej vítá květ, jenž vůni hárá, a luh, jenž pestrý háv si vzal, a slunný les a štíhlé proutí, kde houpaje se spočinouti si může, než jde v modrou dál. On nesnáší jak pilná včela med květin v ouly uměle, číš podanou vždy vypiv zcela, jde dál bez všeho účele, má změnu rád a slunce záři, vzdor paedagogu, kritikáři tak tváví život vesele. Čím potom jest mu smutné vání, když léto stojí v zániku? syt vůně, medu, milování, jde s chladných luhů ve mžiku, strom vyhledá si nakloněný a v spodu jedné tiché stěny mře bez bolesti výkřiku! Tak zřel jsem jej. Lesk křídel smavý mi zradil jeho útulek: ó přírody tys mudrc pravý a moudře žil’s ten krátký věk, co víc chtít, kdo už zrozen k žití, než všude krásu, lásku píti – pak zemřít sám a tich jak rek?!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

557. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ RŮŽE. (Irma Geisslová)
  2. MARIA „VÍTĚZNÁ“ (Xaver Dvořák)
  3. O velké mysli boha. (Antonín Koukl)
  4. Síla k žití. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ. (Arnošt Kučera)
  6. DRYADY. (Pavla Maternová)
  7. ZDA CHVĚJE SE LUPEN... (Antonín Klášterský)
  8. DUBEN (Antonín Klášterský)
  9. XVII. Rád zřím z jara na větvici první lístek svěží, (Jaroslav Vrchlický)
  10. II. Otázka. (Eliška Krásnohorská)