O velké mysli boha.

Antonín Koukl

Jste zbožňova dcerou prati(J5m) jež v ráji prv slunce tala(J5m) již andílko křídla(J5m) svou milenkou si přáli nazvati(J5m) a kdykoli se na usmála(J5m) a kdykoli jim pobe táh(J5f) na drob vtiskla rtík tu nebe peklem(J5f) a nebem ráj se stal jim hle(J4f) Když usnula narcisu v květu velkém(J5f) moli obtali ji anlům vistivi(J7f) a často rvali se s nebeskou drobnou chasou(J6f) že přís střežila vděk Evy svůd hři(J6f) jim nedovolujíc nad je plesat krásou(J6f) Tak vnadnou byla jis Kdyby Vaší(J5f) svůdnosti paprsek však skvě(J4f) tvůrčí ly byly darovaly(J5f) to oko planou jež k zemi blankyt snáší(J6f) vlas čela lostho klen hr smě(J6f) a zoub skvost jenž při usmá(J5f) jak labutinka sněž zaleskne se(J5f) a vlnkám rtů pak bezmoc se brá(J5f) pak nežasl bych nad tvůrčí tou silou(J5f) kteroužto bůh z chaosu věčných mra(J5f) svět vytvořil v němž smo slun pluje(J5f) jenž místo hrá no vykazuje(J5f) jej stopucím duchům zraky(J5m) pak neobdivoval bych Tvůrce ru(J5f) že stvořil zemi vzduch i oblaky(J5m) že stvořil síc kterýž v podvečeru(J5f) hvězd skvosty vo pyš za sebou(J5m) že k tvoře a nádheře ce(J5f) jedi slovo jeho bylo potřebou(J6m) myšlénky by žasem rozechvě(J5f) víc divily se duši jeho skvě(J5f) že ženu vytvořiv tak oslni vnady(J6f) život vdechnuv ky a mla(J5f) sám blaha nehledal a vel mysli slovy(J6f) šťastmu daroval ji člokovi(J5f)

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

497. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dětem. (Anna Simerská)
  2. Matčino políbení. (Herma Pilbauerová)
  3. Motýl. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Nad kolébkou. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V. Ty kráso krás, ty kouzelnice, vílo, (Antonín Klášterský)
  6. Víno. (Adolf Heyduk)
  7. DRAHÝM DĚTEM (Jaroslav Vrchlický)
  8. Byla noc. Jen světlo v komůrce, zkad (Josef Holý)
  9. V. Od chvil, co na loktech tě anděl vznes’ (Adolf Heyduk)
  10. SRPEN. (Kamil Berdych)