O velké mysli boha.

Antonín Koukl

Jste zbožňova dcerou prati(J5m) jež v ráji prv slunce tala(J5m) již andílko křídla(J5m) svou milenkou si přáli nazvati(J5m) a kdykoli se na usmála(J5m) a kdykoli jim pobe táh(J5f) na drob vtiskla rtík tu nebe peklem(J5f) a nebem ráj se stal jim hle(J4f) Když usnula narcisu v květu velkém(J5f) moli obtali ji anlům vistivi(J7f) a často rvali se s nebeskou drobnou chasou(J6f) že přís střežila vděk Evy svůd hři(J6f) jim nedovolujíc nad je plesat krásou(J6f) Tak vnadnou byla jis Kdyby Vaší(J5f) svůdnosti paprsek však skvě(J4f) tvůrčí ly byly darovaly(J5f) to oko planou jež k zemi blankyt snáší(J6f) vlas čela lostho klen hr smě(J6f) a zoub skvost jenž při usmá(J5f) jak labutinka sněž zaleskne se(J5f) a vlnkám rtů pak bezmoc se brá(J5f) pak nežasl bych nad tvůrčí tou silou(J5f) kteroužto bůh z chaosu věčných mra(J5f) svět vytvořil v němž smo slun pluje(J5f) jenž místo hrá no vykazuje(J5f) jej stopucím duchům zraky(J5m) pak neobdivoval bych Tvůrce ru(J5f) že stvořil zemi vzduch i oblaky(J5m) že stvořil síc kterýž v podvečeru(J5f) hvězd skvosty vo pyš za sebou(J5m) že k tvoře a nádheře ce(J5f) jedi slovo jeho bylo potřebou(J6m) myšlénky by žasem rozechvě(J5f) víc divily se duši jeho skvě(J5f) že ženu vytvořiv tak oslni vnady(J6f) život vdechnuv ky a mla(J5f) sám blaha nehledal a vel mysli slovy(J6f) šťastmu daroval ji člokovi(J5f)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 3
Celkem veršů: 38
Jamb: 38 (100 %)