Nad lidskou sílu.

Jaroslav Vrchlický

Nad lidskou sílu.
V tom vězí všecko, dokud máme síly, však tuto změřiti, kam asi stačí! Lze svíjet se a omdlévati v pláči, je možno, že i rozum zbloudí, zšílí. Leč v oné nejhroznější žití chvíli, kde zhouby Anděl s mečem nahým kvačí nám nad hlavou, kdy černou peruť dračí již samo zoufalství nad skráň nám chýlí, Zdezde konec boje. – Není síly více. Od smrtelníka nelze více žádat, co dal, to moh’ a trpěl – bohem není. Pak zbudou jen ty zhaslé zřítelnice, ta snaha výš, ten úděl věčně padat, a nekonečný stud a pokoření. 108

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický