Nad lidskou sílu.

Jaroslav Vrchlický

V tom vězí všecko, dokud máme síly, však tuto změřiti, kam asi stačí! Lze svíjet se a omdlévati v pláči, je možno, že i rozum zbloudí, zšílí. Leč v oné nejhroznější žití chvíli, kde zhouby Anděl s mečem nahým kvačí nám nad hlavou, kdy černou peruť dračí již samo zoufalství nad skráň nám chýlí, zde konec boje. – Není síly více. Od smrtelníka nelze více žádat, co dal, to moh’ a trpěl – bohem není. Pak zbudou jen ty zhaslé zřítelnice, ta snaha výš, ten úděl věčně padat, a nekonečný stud a pokoření.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

617. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hlasy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Noci na severu. (Jaroslav Vrchlický)
  3. U BRAN RÁJE. (Xaver Dvořák)
  4. Polní kaplan. (Ferdinand Písecký)
  5. Trut. (Jaroslav Vrchlický)
  6. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  7. V JESKYNÍCH ŠKOClJANSKÝCH. (Antonín Klášterský)
  8. XXXI. K světlu! (Jaroslav Vrchlický)
  9. Štěrk. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Úspěch. (Jaroslav Vrchlický)