Věčnost lásky.

Jaroslav Vrchlický

Věčnost lásky.
My lkáme po věčnosti lásky stále, kdy tělo k tělu lne, kdy oko noří se v oko zanícené v blaha moři, co vteřina nad skrání hřmí nám dále. My hanbou mřeme, chvějeme se v žale, zpět letíme na upomínky oři, vpřed hledíme snů oknem, kde se tvoří nám ráje, pro něž lidské pojmy malé. A přece věčnost lásky stále svěží a kvetoucí nám pouze v srdcích leží; kdo vyrve ji, když nechcem’ sami tomu? Své lásky věčnost nosíme tak v sobě! Ten duší taj buď znám jen mně a tobě, a mimo Boha – více pranikomu. 121

Kniha Poslední sonety samotáře (1896)
Autor Jaroslav Vrchlický