Věčnost lásky.

Jaroslav Vrchlický

My lkáme po věčnosti lásky stále, kdy tělo k tělu lne, kdy oko noří se v oko zanícené v blaha moři, co vteřina nad skrání hřmí nám dále. My hanbou mřeme, chvějeme se v žale, zpět letíme na upomínky oři, vpřed hledíme snů oknem, kde se tvoří nám ráje, pro něž lidské pojmy malé. A přece věčnost lásky stále svěží a kvetoucí nám pouze v srdcích leží; kdo vyrve ji, když nechcem’ sami tomu? Své lásky věčnost nosíme tak v sobě! Ten duší taj buď znám jen mně a tobě, a mimo Boha – více pranikomu.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

240. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Láska. (Vincenc Furch)
  2. Loučení – shledání. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. V. Lásko, zřídlo nevyčerpatelné (Václav Pok Poděbradský)
  4. APOSTROFA LÁSKY. (Zikmund Winter)
  5. Navzdor. (Adolf Heyduk)
  6. Láska a smrt. (Jaroslav Vrchlický)
  7. O láska BDÍ, svět PŘETVOŘUJÍC čeká. – (Adolf Racek)
  8. HLUBOKÁ LÁSKA. (Zikmund Winter)
  9. By celý život sladěn moh být v souzvuk, (Jaroslav Vrchlický)
  10. VIII. Až někdy drahá přijdeš do nebe, (Adolf Heyduk)