HLUBOKÁ LÁSKA.

Zikmund Winter

Tak jsem si vždycky přál žít lásku hlubokou! Tu lásku srdcí dvou, tu lásku duší dvou, jež sobě předurčeny od věčnosti jsou – jež spolu všude, nerozlučně jdou, i cestou prokletou, i cestou trnitou, poněvač ani jinak nemohou... Takové lásky já však nepoznal! Já poznal jen tu malou, chvilkovou, jež pomiluje dnes a zítra jde zas dál – jen onu lásku lidí, duší dvou, jež setkaly se pouhou náhodou, jichž srdce však si vlastně cizí jsou. A léta jdou... a stále léta jdou, bez lásky sněné neustále jdou – a léta pláčí jen nad touhou mou: Po lásce srdcí dvou, po lásce duší dvou, jež sobě od věčnosti předurčeny jsou, jež spolu světem nerozlučně jdou, i cestou prokletou, i cestou trnitou, poněvač ani jinak nemohou...

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

816. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Taj lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Láska. (Viktor Dyk)
  3. XXXV. Jdu tak světem, kam se noha (Jaroslav Vrchlický)
  4. IX. Co kdy v mém srdci bylo, (Karel Mašek)
  5. Navzdor. (Adolf Heyduk)
  6. Láska. (Vincenc Furch)
  7. O lásko má, jsouc nejsoucí, (Adolf Racek)
  8. O kráso lásky, z tebe ŽIVOT plyne, (Adolf Racek)
  9. Přišla dnes ke mně zas láska má... (Josef Pachmayer)
  10. O lásko, podstato vší PRAVDY naší, (Adolf Racek)