XXXV. Jdu tak světem, kam se noha

Jaroslav Vrchlický

Jdu tak světem, kam se noha bez naděje šine, hledám klid a hledám Boha... Kraje stále jiné kynou oku, kynou duši, která tuší dál je za těmi, jež cesta mine. Jdu tak stále; dnes či zítra smrt je malá změna: Odletí cos z mého nitra, duše roztoužená, květ se zavře pro vše časy... či v tůň krásy, lásky pohrouží se beze jména? Jdu tak dále. Nevím, hádám, jdu tak v nejistotě, křídla duši dát si žádám, neklnu však hmotě. Teprv obě v plesu, bolu zazní spolu v lidstva hluboké a pravé notě.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

448. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V tobě tkví to, Duše! (Bohuslav Květ)
  2. HLUBOKÁ LÁSKA. (Zikmund Winter)
  3. Štěstí. (Bohuslav Květ)
  4. None (Josef Holý)
  5. IX. Co kdy v mém srdci bylo, (Karel Mašek)
  6. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  7. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  8. XXII. Stále dál a stále dál (Jaroslav Vrchlický)
  9. Bůh a člověk. (Bohdan Kaminský)
  10. Vina. (Jaroslav Vrchlický)