Vina.

Jaroslav Vrchlický

Den skonává; já sedím sám ve tmavé sosny stínu, a přemítám a přemítám, kdo vnes’ do světa vinu? Kdo čistý, jasný azur náš v ten příšerný stín halil, kdo v pohár, než jej k ústům dáš, tu krůpěj žluče nalil. Od pravěku se za lidstvem had děsný, vina plouží, smích třeba často chvěje rtem, však srdce touží, touží. Sem země květy veškery! tu neskryjete ránu; sem hvězdných nebes nádhery i divy oceanu, sem úsměv lásky nejvyšší, sem myšlénky let skvoucí! Hlas viny ten se nestiší, jest věčný, nehynoucí. Za lidstvem kráčí od ráje, od břehů Gangu roste, zní hromem se skal Sinaje a lká z Ved sloky prosté. Jest lidstva stálým údělem, jest kletbou beze smíru, jest zhoubným jeho andělem, jest zlozvuk u vesmíru. A bezedná jest propast, v niž se lidstvo slepě žene, ó Kriste, ni tvůj velký kříž tu propast nepřeklene! Jen jednou jako chmurný sen ji lidstvo zapomnělo, tu vzplanul jeho velký den, vše kvetlo, plálo, vřelo. A nespočine lidstvo dřív, když nevrátí se zpátky a nepromění v skutek, div, tvůj, Hellado, sen sladký!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

410. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. PÍSEŇ DÍTĚTI. (Antonín Sova)
  3. POSLEDNÍ – – – (Irma Geisslová)
  4. Záhady. (Josef Václav Sládek)
  5. 373. Ai zde pode šírým nebem tvojím (Jan Kollár)
  6. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  7. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  8. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  9. XIII. Tak v nitru mém jen váda zuří vzteklá (Antonín Klášterský)
  10. Ó, NEHREJ... (František Cajthaml-Liberté)