PÍSEŇ DÍTĚTI.

Antonín Sova

Tvé lidství má tak útlé lupínky, zelené listy sotva vzpučelé, nekvete dosud, ale anděle v tom jarním světle cítím křidly vát, tvé lidství kříček má tak chudinký, však chce už k slunci, chce už rozkvétat. Nekvetlo dosud, severní ho stín a zdi ho dusily, dny přešlé, zbabělé, nekvetlo dosud, ale andělé již váli křídly v jeho tušení a vůně sladká budoucích všech vín spí v něm, slyš, žvatlá v srdce bušení. Tvé lidství barbarstvím se proklestí. Je ještě bez cíle a účele, nekvetlo dosud, ale andělé jej dobří chránili, že počne kvést. Najednou z rána zřím je rozkvésti, to po noci, jež byla plna hvězd.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

755. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vina. (Jaroslav Vrchlický)
  2. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  3. 5. Nebe! jestli milost nehoří (Josef Vlastimil Kamarýt)
  4. None (Josef Holý)
  5. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  6. Věčný přerod (Xaver Dvořák)
  7. *** (Viktor Dyk)
  8. WATTEAU (Jan Opolský)
  9. VER SACRUM. (Xaver Dvořák)
  10. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)