PÍSEŇ DÍTĚTI.

Antonín Sova

PÍSEŇ DÍTĚTI.
Tvé lidství má tak útlé lupínky, zelené listy sotva vzpučelé, nekvete dosud, ale anděle v tom jarním světle cítím křidly vát, tvé lidství kříček má tak chudinký, však chce už k slunci, chce už rozkvétat. Nekvetlo dosud, severní ho stín a zdi ho dusily, dny přešlé, zbabělé, nekvetlo dosud, ale andělé již váli křídly v jeho tušení a vůně sladká budoucích všech vín spí v něm, slyš, žvatlá v srdce bušení. Tvé lidství barbarstvím se proklestí. Je ještě bez cíle a účele, nekvetlo dosud, ale andělé jej dobří chránili, že počne kvést. Najednou z rána zřím je rozkvésti, to po noci, jež byla plna hvězd. 138

Kniha Krvácející bratrství - Rozjímání ranní i navečerní (in Spisy Antonína Sovy, svazek 12) (1920)
Autor Antonín Sova

Další vydání

PÍSEŇ DÍTĚTI. v knize Píseň o Rovnosti (1951)