PÍSEŇ DÍTĚTI

Antonín Sova

PÍSEŇ DÍTĚTI
Tvé lidství má tak útlé lupínky, zelené listy sotva vzpučelé, nekvete dosud, ale anděle v tom jarním světle cítím křídly vát, tvé lidství kříček má tak chudinký, však chce už k slunci, chce už rozkvétat. Nekvetlo dosud, severní ho stín a zdi ho dusily, dny přešlé, zbabělé, nekvetlo dosud, ale andělé již váli křídly v jeho tušení a vůně sladká budoucích všech vin spí v něm, slyš, žvatlá v srdci bušení. Tvé lidství barbarstvím se proklestí. Je ještě bez cíle a účele, nekvetlo dosud, ale andělé jej dobří chránili, že počne kvést. Najednou zrána zřím jej rozkvésti, to po noci, jež byla plna hvězd. 198

Kniha Píseň o Rovnosti (1951)
Autor Antonín Sova