WATTEAU

Jan Opolský

Sny sláby jsou, by znechutily žití, sen tuze mdle a transparentně svítí, jsa ohni míjen, však život kypí kadeřavou pěnou a velmi sladké oblaky se ženou nad Walenciennes. A příliš se tu zelenají lada, je tráva na nich šťavnatá a mladá a vánkům vzdaná. Je Šeldu slyšet, jak se bystře žene, a ovzduší je čímsi napojené jak živná mana. To všecko zdá se hybné míti tvary, jak roztřesené tancem u guitary o puklém hlase, vše ve kruh vírný bezvolně se pojí a vlní se a pluje při hoboji a kolébá se. Vše galantně a úměrně se klaní, ve vláčném largu tlukou srdce paní, jich řeč se člení... Tu krása líček není pouze vnější, jsou viditelně hříchy nejskrytější i snové zobrazeni. Z jich těla žádost příliš zřejmě tryská, do očí hříchu příliš hledí zblízka, do očí hada... Jdou mráčky nebem, jeden druhým míjen a sladko dýchat v kraji Walenciennes, když voní lada.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

812. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jarní lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Adolf Racek)
  3. Jitřní zpěv na 1. máje. (Julius Alois Koráb)
  4. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  5. Půlnoční. (František Taufer)
  6. None (Josef Holý)
  7. Časové sloky. (Viktor Dyk)
  8. SULAMIT. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  9. NA JEDNÉ STRUNĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. MLHY.*) (Svatopluk Čech)