VĚČNĚ VZPOMÍNATI

Hermor Lilia

Věčně vzpomínati na lhostejné místo, na němž zastavil ses ve lhostejný den, před dálkou široslunnou, na své pouti. Jsou bezvětrné obzory, však jako by dech dálav od nich přicházel. Háj za tebou, kde suchým listím vysokým tvé bytí brouzdalo se dnes a nikdy víc, v svém spánku netečném tě vidí jen jak matný přelud vzdáleného snu. Tichý tep srdce slyšet důvěrně v mírném šelestění kraje. Rysy kamenů jsou výmluvné a němě zpívá, v svatém mlčení, hovor zdroje vnitřního. Je krásné, neznámý a samoten tiše projít steskem vesmíru.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

162. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  2. None (Josef Holý)
  3. BUŘIČŮV SEN (Antonín Sova)
  4. XIV. Kam, Pane, jdou ty vzdechy, (Jaroslav Vrchlický)
  5. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  6. Legenda. (Augustin Eugen Mužík)
  7. SLOKY (Antonín Sova)
  8. Záhady. (Josef Václav Sládek)
  9. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  10. Vstříc tajům věčna. (Eliška Pechová-Krásnohorská)