BUŘIČŮV SEN

Antonín Sova

Na ces k srdcím buřičský duch vstal nem spícím(Na) kráčel šinou šucím polem praskacím(Na) bez pokory však vist kolem zahrad a dvor(Na) ti buď vše neb zničit vše cynismem obrazobor(Na) kráčel jak bratrství lži jež stále se nenaučilo(Na) vesmírné lásce neb srdce mu vášni po kořisti bilo(Na) Divno když spočinul v lese netil vonět mechů(Na) neviděl kvě v lukách neslyšel stro vzdechů(Na) neviděl chalup radostných skupin jak na slunci hoří(Na) v zeleném mi květy rozhoupaném moři(Na) neviděl milenky čekat neviděl sat(Na) neviděl plavých krav stáda kopči pastviska spásat(Na) vis touhou byl jat jen vše ti A ve zlato(Na) pronit ci co nepřístupno co prokleto(Na) Zklamán že bez pokory o zkáze všech(Na) den co den v tragických had zapřádal se snech(Na) zhoubou civilisace a krutos je jat(Na) o hnu nejprostších snil jen jež vzbouřil hlad(Na) vist k Bábelu bohatých k pýchy svícím lům(Na) k tvrdým nicotným dám k pevnostním pochmurným valům(Na) k nemilosrdmu křesťanství k božství mlčímu(Na) k básnictví vyžimu z mlh a fanto z dý(Na) O poto snil všeho ta spasila by svět(Na) Všecko zas od počátku od počátku od počátku(Na) O vyhlaze snil s durmany čis nechť zajde květ(Na) s lotry nechť vymrou i dobří nechť svět se v chaos vra(Na) Všecko od počátku od počátku od počátku(Na) ze sebe mladým růstem a zkouškou a prostou pra(Na) no se z radosti ro i z nových běd(Na) A jak ti sno se zdáli mu rozvrat a div(Na) z myšlenky svět se mu rodil dáv a primitiv(Na) Od skrýší troglody kde na skalách obří jedle(Na) šu vyšel kde vlny vod va se vedle(Na) mar kde hledal bys rodnou svoji matku(Na) a kde bys nenašel otce bratrů a sester kde sám(Na) břeh by jsi uchytil chao mrákotám(Na) vydán bys musil tvořit znova z prost hlíny(Na) družku si hledat a v potu tváři stin(Na) robit si stan a den li orat plá hornatou(Na) noc li květnatým sadem číš ti hvězdnatou(Na) temho nebe jež jako z čerho na(Na) jiskry a světly svět ce obe(Na) Dlouho tak o rozvratu sní i o živo novém(Na) a vše ho ží zatracucím kouzelným slovem(Na) niče hromadho apokalyptickým sem(Na) potopou vyje a šílených pu sem(Na) Potopy klam a lež mu na srdci nejvíc ží(Na) chran koráb když v myšlenkách jako zeď čer se blíží(Na) a vždy se otřá hrůzou že největší lotři v kraji(Na) podpla osud v budoucím octnou se zase ji(Na) a že ráj nestvoří jak jej tenkráte vášni snil(Na) nejprostší bratry z hladu když vyrvat zatoužil(Na) a že zas ochranu nestvoří zemho božstva jež pros(Na) osud že roz sle a žádost zas bo když roste(Na) V chvíli z potopy zhoub a nevist tichý(Na) ostrov lásky mu vysvítil s vinami všemi i hříchy(Na) s lidmi jak jsou tu jak trli radovali se lkali(Na) i jak za viny pykali i jak urali(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

800. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. VY KRÁSNÉ ZAHRADY... (Zikmund Winter)
  3. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  4. Časové sloky. (Viktor Dyk)
  5. Jarní lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet o hádance života. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SONET O TVŮRČÍ SÍLE. (Antonín Sova)
  8. Láska. (Vincenc Furch)
  9. Klamné jaro. (Milan Fučík)
  10. PŘÍRODA A BÁSNÍK. (Zikmund Winter)