Klamné jaro.

Milan Fučík

Podivný den, ač konec listopadu... Po metelici zlé, která rvala v zahradách list i větve, kácela stromy staré, ctihodné, nesla přízrak hrůzy v chatrče i srdce, ejhle, slunce vyšlo. Všecko se raduje, všecko okřívá, blaživé teplo plní hruď, kde se rodí náhle iluse bizarní a marná: že se zas již jaro vrací, že nebude zima, že nebude již nikdy zima tvrdá a zlá a nelítostná jako válka... Ach, věčné jaro! Sen, jenž se věčně vrací, touha nezmarná, silnější, čím víc se stáří blíží. Snad jednou přece zázrak stane se! Oko hledí snivě na Hradčana, které hoří v zlaté záři slunce, klamného a šálivého slunce listopadu... Snad přece jednou zázrak stane se? Nemožno. Aspoň jedno staň se: Ať věcné jaro zkvete nad mou zemí, jež svobodna je konečně, jaro smíru, souladu a štěstí, nad mou zemí, nad mým národem, který tolik trpěl a tak dlouho trpěl, že to musí stačit přece k vykoupení na věky!...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

419. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚSVIT (Josef Holý)
  2. VER SACRUM. (Xaver Dvořák)
  3. mrazivé jaro (Stanislav Kostka Neumann)
  4. BUŘIČŮV SEN (Antonín Sova)
  5. báseň bez názvu (Adolf Racek)
  6. báseň bez názvu (Josef Holý)
  7. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  8. Sonet o hádance života. (Josef Svatopluk Machar)
  9. KEPLERŮV HŘÍCH. (Eliška Krásnohorská)
  10. ELEGIE MÁJOVÁ. (Zikmund Winter)