ÚSVIT

Josef Holý

Co v noci tmách jsem čet v zapadlém rovu(Na) umrlých představ svých(Na) vidiny mlha postavy z kovu(Na) nesmírných plá led a sníh(Na) mystické smo kostlivých (Na) co chtěly oči tvé zmíra(Na) vra se znovu(Na) Na břevnu břevno jedlo leží(Na) starco pad pralesa věk(Na) spo sluneč paprsek(Na) v podrostu ostřici svěží(Na) dno lesa spí vrcholek sté(Na) divo lud nezkroce(Na) kotlinou řeka klika ží(Na) Pod rozervanou točinou(Na) propast stíny se houpa vinou(Na) v tůni si leni hraje vír(Na) nad na ploském úlomku skály(Na) vo ky na ni se smály(Na) se Žír(Na) na tvrdém balvanu žernov hru(Na) přírodou oživlý urput hněv(Na) chti se sví žluta zuby(Na) na prsa chlupa ska krev(Na) ztlučenou zvěřinu žvýkaje (Na) želez svaly protahuje(Na) ží vlasy zmrzele ruje(Na) nezna pud spí mu v nahém klí(Na) po řece úbočích mi se v let(Na) pichla nejis ka hled(Na) Vol tu žije a sám vol lo(Na) obydlím hnízdo si splé z křo(Na) ze stáda lidského prchl sem hoch(Na) by nebyl sněden Tak milo se žilo(Na) drsno jej zcelilo utužilo(Na) s jeskynním meddem řit se moh(Na) jis cíl sti šíp kale ma(Na) sebedo duch zpup se čí(Na) kru a sobec neurva(Na) pro své jen blaho bije a ničí(Na) sebe jen zná a nepřítel kaž(Na) odvěčným jediným konem života(Na) buď moje chova buď moje nicota(Na) v nezvrat nik se navždy(Na) Letoš slunce jakoby mdlé(Na) v ponu mlhy zapad(Na) znechucen ne co chce po čem baže(Na) blou duch slídivým letem krahuje(Na) v daleko ma a mar vztahuje(Na) ole tem paže(Na) Moci tak s dravcem letět spolu(Na) Řekou tam živočich plove do(Na) Ho a stříbr nataže(Na) přírod samice sil žena(Na) s kvetoucích ňader brosk plnou(Na) semtam se unyle brouz vlnou(Na) čer se vlasy po(Na) se zuby k nebi smě(Na) Živou vab smyslnost zosob(Na) studnice mateřství otevře(Na) opojná von lahod(Na) jako by příroda sle a hod(Na) sama ji vedla sem u domém chtě(Na) pro zdar budoucích pokole(Na) část ly Žirovy prostředek obrody je(Na) v novotvar že že myšlenky v rod(Na) forma věč kolovod(Na) když květy sa kořeny tle(Na) topa očí dalekých rajských ostro sně(Na) prud a vášni cito rozechvě(Na) vrchol liba rodek krásy a na niti osud(Na) a spolu vilnost rozkoše nezná posud(Na) Náh potil odpor zafrkal s báz divou(Na) zvětřiv tak hada lev poho hřívou(Na) dom své moci zahvizdl sil v šíři i li(Na) ozvěnou volaly hlahol hrana skály(Na) Trhla sebou bi smě(Na) zvěda naň pohlížela(Na) střikne nohou prsy scho(Na) vypne se usměje zora tak se dní(Na) Zachvěl se znova a beze slova(Na) vrhl se do řeky k ní(Na) Nad le zele vi boží mír(Na) u řeky v písku tři ti se bato(Na) ženina seň údolím hlaho(Na) do le na lov odešel Žír(Na) Zvěřinnou stezkou di se kráse(Na) zamyšlen Přemysl pro se(Na) razná hlava na vzrostlém le(Na) bystrost vtip mysl v širokém čele(Na) Odešel ze vsi kde divokost běs(Na) ze žrece hnus tam i z parobka ho(Na) z všednosti zloby a bídnosti ze všeho(Na) po klidu touže v samotu les(Na) Vkus si sroubil dře stave(Na) vzděval zemi a ze světa skryt(Na) učil se ovládat city a nadše(Na) řídit své jed do chtít(Na) poznávat dobro šit se z krásy(Na) přetat o vzniku účelu rasy(Na) Libuše spatří jej zaú táhle(Na) jeho jen zří vše ostatní dým(Na) bouře tak přepadne krajinu hle(Na) žádost jej zlákat a spojit se s ním(Na) Údery ost vlni tva šlehy(Na) smysl vnady a hy(Na) nesen je v dalekou vysněnou zem(Na) v zaniklých vidin nezná břehy(Na) kmit je největší nepřítel v něm(Na) Zabít chce slunce a plápo jasnější(Na) při oči a vi ji krásnější(Na) modra okruhy blesky světla(Na) duše se v lano zmí splet(Na) je žár káz a le sežehl(Na) ztratil by sebe sám kdyby podlehl(Na) Vlíd ji odtl Odběhla rychle se vrátila(Na) pažema nohama prudce ho zchvátila(Na) s posledním rozpětím domních sil(Na) jak ži oheň ji do trávy položil(Na) chajíc těžce zoufa ležela žena(Na) v ženskosti běd pokoře(Na) Usedl Tiše u nohou šplounala řeka(Na) drobmi vlnami ztišemi(Na) Přiběhly ti hrál si s nimi(Na) Zraněn se vracel Žír medda vleka(Na) Upustil kořist mruče vrhal se v ráz(Na) na soka domněho S pokřikem ti(Na) koroptve jar křovím se rozhaly(Na) Zaražen stanul pohledem Přemyslovým(Na) Roztrhl Přemysl šat ved divocha k vo(Na) zkrotmu užaslému vymyl mu nu(Na) útržkem stěry pev mu obzal (Na) Nahoře stála žena ve hloučku (Na) zvěda hlela k nim a čekala pas(Na) Na skalním běžku sedli si naproti so(Na) Proč s přišel Kdo jsi(Na) Nejdu rušit(Na) nelovím zde jen upokoj se(Na) Bydlím tam daleko slunce tam ží(Na) sám jsem a neznám a nechci ženy(Na) Nepřišel s bojovat se mnou o ni(Na) Jak ti krev z ramene uplývala(Na) chably tvé ly vadnou tak muži(Na) podda ženám opada(Na) zchváce ve volném rozvoji do(Na) Nikdy se proto neoddám že(Na) Ty žiješ jako příroda kolem(Na) a jsi li šťasten žij si tak(Na) Co to volno mně těsno by bylo(Na) učím se stačiti so sám(Na) Boj ducha s tělem je z počátku nerov(Na) bez čáky vzepřít se bolest je bezedná(Na) zdá se ti unikat podstata života(Na) mizet tvá jedi možnost štěs(Na) Ale pak dole neslov(Na) had rozkoš sama sebe(Na) Rovněž je sladko obmat ženu(Na) hráti si s dětmi děckem být s nimi(Na) silou vlást ženou rodinu živit(Na) jsem již zatím jsem dál a snad výš(Na) snad pouze neboť je všecko jen zdá(Na) Hle bratře čloče Ty jsi la(Na) oheň tvůj dohasne syn jej zdě(Na) zemře i on Věč je rod(Na) věč je svět proti muž ty stojíš(Na) jedinec s vů svou s vědomím svým(Na) jež ti zanikne navždy a shoří(Na) co svět snad plochý a nedo(Na) obrodou života trvaje vraž(Na) vyrůs z mrtvol svěží a no(Na) Nechtěje zahyneš aby žil ji(Na) Otrok jsem vlast a nezná bytosti(Na) Dávno již vím to a snažím se proniknout(Na) Rozbil jsem život svůj dosavad(Na) stavím si no pokud mi lze(Na) Nechci být strojem ja praly(Na) sám chci být podcovatelem(Na) sám řídit lu ne dát se vést(Na) Opustíš tedy ženu a ti(Na) a jdeš za mnou abych učil(Na) Nemohu bratře nemohu nemohu(Na) staň si u nich a nechtěj dět(Na) Zmatek jsi a buď rád svému zmatku(Na) že ti v něm schá přelud bludička(Na) za níž by dlouho ses hnal třeba mar(Na) Hluboko daleko la je mrav(Na) Žalno je čloku a ne vyhnu(Na) u le rozleh duch(Na) hmota a krása tr světem(Na) Tragika jedince Bolest je horší(Na) skoro že darmo bojovat s sebou(Na) Okamžik vrat rozkoše konec(Na) zas no balvany zas no da(Na) Posměch v tom boží tragika lidská(Na) Dobro zlo ve věčném omlazo(Na) Vidím v tom úchu tězství své(Na) že po mém časném štěs chvilkovém(Na) dál budu žíti v dětech svých(Na) chci mřít beze vší stopy a sledu(Na) mezník strá la i do(Na) A je li v příro smysl a dro(Na) říze kony chovy druhu(Na) nemře li vyšší la a le(Na) lidského ducha k so se obracím(Na) k vůli své sám so uti stačit(Na) z koře vyplet les (Na) učit se stoupati mimo sebe(Na) Dobře se vej bratře můj čloče(Na) zavýskni zubej slunce a ženu(Na) Omše men sedím na vrchu hory(Na) šleha plískavou nudou šklebivých bouří(Na) znave pohledem na krásu jednotvárným(Na) zmuče dešťovou třís čločích řků(Na) vlast svou nemohoucnos pryska(Na) stále přec žízni nových vzně a váš(Na) Divokým volem zaběhlým osalým(Na) lesy jsem prohal ržál a vyvracel kmeny(Na) běsni mrtvil chu své lidské srdce(Na) mořil a ztápěl je lost v bahenních slujích(Na) rdousil je zuři jak si jen výsknouti chtělo(Na) Stokrát jsem v záhady narazil jiskrným čelem(Na) stokrát se žízni pravdy myšlenka vrátila(Na) Tenounkým lesným stvolem se ze spoje(Na) zmáme hvězdmi čarami nebes noci(Na) spouštím se na vlny hrob čerho moře(Na) sténaje sladko úzkostnou na mroucích(Na) přijde li blaže kmi lých stí(Na) mžika poje s vůlemi veškerenstva(Na) s jiskrami ducha do jednami(Na) Obzory vrat dale sla hra(Na) po vzdutých vodách souzvuky zmírmi(Na) cito rozchvě jednotek soulad splýva(Na) ve zře věčnosti v jí nemožho(Na) v poje bezme ve ztěles ry(Na) tr zavane hod přerve můj stvol(Na) šťastho zanese v rozumu zoufa je(Na) ve věč blou vodami čerho moře(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

503. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Josef Holý)
  2. VEČER POD HORAMI (Božena Benešová)
  3. Klamné jaro. (Milan Fučík)
  4. None (Adolf Racek)
  5. ROKLE (Jan Opolský)
  6. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  7. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  8. Kdo vkročí do tmy s průvodcem a svící, (Jan Evangelista Nečas)
  9. POD ZRAKY HVĚZD. (Eliška Krásnohorská)
  10. BÁSNÍCI. (Josef Svatopluk Machar)