Legenda.

Augustin Eugen Mužík

Byl praděd můj a vyšel(J3f) si z rána v první jitra sen(J4m) on hudbu toho přítmí slyšel(J4f) v němž objímá se s nocí den(J4m) A rozhlednuv se s chvějnou lící(J4f) se stádem mlčky v pláně spěl(J4m) a v jeho velké zřítelnici(J4f) se celý obzor obrážel(J4m) A zvěř i člověk širé nebe(J4f) vše v hloubi snění vnořené(J4m) se v něm tak dotýkalo sebe(J4f) jak pně jednoho kořene(J4m) A bez pověry beze strachu(J4f) on dojat na zem poklesl(J4m) a v zázrak dne v tom jitra nachu(J4f) se k pojmu boha povznesl(J4m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

133. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  2. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  3. TAK HLUBOKO. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jitřní zpěv na 1. máje. (Julius Alois Koráb)
  5. Nejistot jistotou jsi, ŠTĚSTÍ, klad, (Adolf Racek)
  6. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  7. JED SAMOTY (Jan Opolský)
  8. None (Josef Holý)
  9. Lucretius. (Jaroslav Vrchlický)
  10. None (Adolf Racek)