TAK HLUBOKO.

Jaroslav Vrchlický

Tak hluboko jsem tedy pad(Na) se často ptám na dně své propasti(Na) kol vyje vlk ten sluje Hlad(Na) a nikde účasti(Na) Tu nad sebou slýchám neznámý hlas(Na) Co hluboko co vysoko zveš(Na) Ať mračí se Bůh ať chechtá se Ďas(Na) ve všem jen sebe nalezneš(Na) Co hluboko co vysoko jen(Na) Svět řekne pád a byl to vzlet(Na) jen když byl visionů pln sen(Na) když mohls milovat a pět(Na) A hlasu tomu rozumím(Na) Ó plujte oblaky vysoko(Na) splynete stejně v šero a dým(Na) jak rád jsem že jsem tak hluboko(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

616. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Legenda. (Augustin Eugen Mužík)
  2. O KRÁSO, královno všech ducha vlád, (Adolf Racek)
  3. OTÁZKY (Otokar Fischer)
  4. None (Josef Holý)
  5. KRÁSNÁ HMOTA. (František Taufer)
  6. Rozšiřte Boha! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Vzdáleným. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V CO VĚŘIT? (Jaroslav Vrchlický)
  9. O v skrytých dílnách příroda (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. MLHY.*) (Svatopluk Čech)