Nejistot jistotou jsi, ŠTĚSTÍ, klad,

Adolf Racek

Nejistot jistotou jsi, ŠTĚSTÍ, klad, jar vidino snů plachých v závojích, tak tichá hlas jak ozvěn desátých, hro duhová broušených, drahých skel, jak za hvězdou jsem k tobě mládím spěl, ty jako měsíc s poutníkem šlo’s dál mdle svítíc v noc. O já tě hledával v mámivé hudbě, v marném lesku zlat, z knih bláhový jsem chtěl tě vypátrat, (v snách za bludičkou slávy šel jsem jen) v hlubinách smavých zraků potom žen, až vzbuzen bílým sluncem z mátoh rán své světničce dlím v osud odevzdán, tak chud, tak bohat; s tebou, dětmi; sám, tret krásných několik a snů říš mám, divadlem světa rej mně jen a chvat – – – „Své štěstí, klid ničeho na základ leč sebe stav!“ já srdci svému řek’. Dnes k rozjímání v duši své jsem klek’ šťastnější blahoslavených všech u věr vrat.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

606. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POSLEDNÍ VĚTY (Růžena Jesenská)
  2. XLII. Sen zamkni nám oči do pevna, (František Leubner)
  3. Jitřní zpěv na 1. máje. (Julius Alois Koráb)
  4. Unavil mne cudný žalů květ, (Adolf Racek)
  5. Legenda. (Augustin Eugen Mužík)
  6. O KRÁSO, královno všech ducha vlád, (Adolf Racek)
  7. Vzdáleným. (Jaroslav Vrchlický)
  8. None (Adolf Racek)
  9. NOTTURNO (Zikmund Winter)
  10. NOVÉ GENERACI (Xaver Dvořák)