SLOKY

Antonín Sova

Minulost smutná je hřbitov sám(Na) Po pěšinách jdeš vzpomínáš(Na) na vše co odkvetlo krásného tam(Na) v tropech mládí a za mužných severních dnů(Na) dole když města hřměla výšky hor tonuly v snu(Na) a když vše zrálo i vadlo jak vlastní život náš(Na) Pojď a vše co ti ještě zbylo(Na) obejmi dítě své obhlédni dílo(Na) které tvé srdce tvůj mozek tvé ruce(Na) jiným tu zanechají(Na) Možná možná že zajásáš prudce(Na) bytostmi které nově zas kvetou a zrají(Na)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

619. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  2. IN MEMORIAM M. P. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VĚČNĚ VZPOMÍNATI (Hermor Lilia)
  4. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  5. None (Josef Holý)
  6. SLOKY MELANCHOLICKÉ. (Bohdan Kaminský)
  7. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Pozdě. (Karel Babánek)
  10. Když bourali v Praze dům, v němž jsem druhdy bydlel. (Augustin Eugen Mužík)