Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká,

Fanda Šimková-Uzlová

Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, ať zítra – dnes anebo za léta, přec jednou přijde, ať je život šedý – či zbarven tak jak pestrá paleta. To často se mně v mysl dere, a nese tíž a smutek do zraků, nač tedy vše – jak obzírám to kolem – nač všechen taj a tolik zázraků?! Však mine čas a znovu hlavu zvedám, jak travka spalným mrazem ničena, nově zas dychtím domyslit se čehos, jít silna v před, vždy ticha – vztýčena. A nutno jít až k hrobu, a mnoho jich, jež stejně také jdou, vím, marno je tou tíží plnit duši – ubožci, jsme i sobě záhadou.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

558. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Co konat? (Adolf Heyduk)
  2. Moje roky... (Růžena Jesenská)
  3. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  4. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  5. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  6. In memoriam E... (Jaroslav Vrchlický)
  7. IN MEMORIAM M. P. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Člověk přírodě. (Jaroslav Vrchlický)
  9. STÍNEM I JASEM. (Čechoslav Ostravický)
  10. Zde darmo ptáš se... (Bohdan Kaminský)