In memoriam E...

Jaroslav Vrchlický

Co dnes a zítra? – Jednou přijde den, kdy setkáme se zas – v to cit můj věří, můj duch, jenž věčnost, nekonečnost měří, jest k slzám dojat – ne však udiven. Jeť při všem každý pouhý člověk jen a do cest jeho se až příliš šeří, pták zajisté má více světla v keři, než lidské bdění má a lidský sen. Dnes život, zítra smrt, jak ruky vzmachem vše proměněno! Ale jaká muka v tom přechodu, co bojů s tmou a strachem, prach živý než se stane tichým prachem, než vzletí duch, co slabá klesla ruka, než věčná Láska zatopí vše nachem!

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

372. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  2. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Noc bez svítání. (Adolf Heyduk)
  4. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  5. Moje roky... (Růžena Jesenská)
  6. MEDITACE. (Ladislav Linhart)
  7. SKEPTICKÝ RYTMUS. (František Rybář)
  8. Bůh a člověk. (Bohdan Kaminský)
  9. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  10. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)