PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU.

Jaroslav Vrchlický

V své ruce lampu kte sluje da(J5f) duch lidský neunav le kráčí(J5f) tmou dere se a pa a hle(J5f) břeh moře dál písky skála še(J5f) vše látkou mu řev hro i zpěv ptačí(J5f) Tu podstať svého ži poznat chtěje(J5f) cíl touhy své a svého pole(J5f) sfing kamenho ptá se obličeje(J5f) jak chaldejský mag počí hvězd reje(J5f) tam vni pravdy den kde ta sně(J5f) Dnes novou pyramidu našel v písku(J5f) Ó dive co dřív bylo kům horou(J5f) teď še pne se hranou obelisku(J5f) Tam Osiris svou zlatou zve misku(J5f) a di se že vyplašen jest rou(J5f) A člověk jehož touha jako moře(J5f) teď na brány dáv hrobky tluče(J5f) zní motyk ruch ve farao dvoře(J5f) a slyšíš vozy skřípat a ržát oře(J5f) sta kladiv hří v tu granit ruče(J5f) A jako bůh jejž zloba li malých(J5f) ve hmotu spjala roz své kruhy(J5f) tak pyramida v ranách kladiv stálých(J5f) se odhaluje jak z vln lotos kalich(J5f) své noří i svůj pancíř tu(J5f) Zas jedno okno do neznámých svě(J5f) se duchu lidský to odhaluje(J5f) Zas krůpěj tvému žíznimu retu(J5f) A měsíc hvězdy zastavuje v letu(J5f) No nezná svět vstříc nám pluje(J5f) Zřím ješ le Již noc je ztmě(J5f) A pyramida ční juž k hvězdám ce(J5f) k ní člověk troskami se dere s tíží(J5f) a tluče na vrata hrobky (J5f) Ó tajemství ó stíne v kterém jdeme(J5f) Vzplá jitro přec tím dnem kte se blíží(J5f) A na zdi kte kům vzdorovaly(J5f) teď člověk hřmí ohlasem zní skály(J5f) zeď povo vchod obje se úz(J5f) a zvědav těmto mysteriím ci(J5f) juž no doby člověk ve tmách mi(J5f) jde hma stěn i dy lem je kluz(J5f) Tu hle ost svit Mha mi še(J5f) Ó hrůzo před ním z rakve svo zve(J5f) se postava v svůj byssus zahalena(J5f) kol čela svatých sem pl stuhy(J5f) se vinou přes obličej si tu(J5f) Byl král to kněz či faraona žena(J5f) A hlasem divným k smělci váž pra(J5f) nedivím se že vnikáš v tma(J5f) hrob minulosti ozku však jednu(J5f) mi zodpověz než pustím tebe le(J5f) Chceš moři vyrvat jeho taj i skále(J5f) rci nahléd hloub jsi než všeho ke dnu(J5f) Sta prchlo co mne uložili(J5f) při zpěvu kněží v tento byssus (J5f) po strašném soudu v tato sva místa(J5f) však odpověz tvá duše plna snahy(J5f) jež za božství vniknouti chce prahy(J5f) jest aspoň jako moje pevna čista(J5f) Jste králi světa vesmír jak lev zkrocen(J5f) váš že trůn jenž lidskou kr zbrocen(J5f) Věř čistější svit kanul na ce(J5f) Ty ce svět máš rovník moře hvězdy(J5f) leč sta sfingy báj hlo vezdy(J5f) co po smrti jest rci ty víš ce(J5f) A no doby člověk mlčel zpátky(J5f) strach hnal jej di Mlč jsi z téže látky(J5f) dum pochyb tís jako byl stvořen(J5f) Meť dříve otroku práh svého domu(J5f) A tělo kleslo v rakev s třeskem hromu(J5f) V tom procit člověk strašným snem tím zmořen(J5f) a pravil klid(J2f) vím kam se snažím(J3f) dnes Osiris jsem a svět žím(J5f) jdu k světlu tmou jsa hmota chci být duchem(J5f) Dnes jedno mi co hrob v svém skrý(J5f) mně na dně jeho naje pták zpí(J5f) mně ce vesmír života zní ruchem(J5f) Ta smrt pro kterou žils mně hračkou pouhou(J5f) mně život lem na a touhou(J5f) bůh je li jeho soud mne nepole(J5f) můj rýč zas v zem myšlénka zas v bezdna(J5f) se taje ztrá zla ře hvězd(J5f) jak val řeka do duše mi sté(J5f) Žít pracovat chtít myslit to je všecko(J5f) Mně člověk minulých dnů jest jak děcko(J5f) práce teprv z něho muže (J5f) a v snaze to věř mne nezasta(J5f) tvá zeň před smr ni purpur tma(J5f) jímž často věšt skráň se zkrvala(J5f) Jdu le stále dál Dnes pyramida(J5f) a tra no vlasatice hlí(J5f) práh ho ba mez ho chtě(J5f) Jsem zoří jsem ibis pravdy zrnem(J5f) chci živen být a ne mystickým trnem(J5f) Ne šero večera chci světlo den(J5f) Ta ra pazou jest mo ly(J5f) Tou hymny ži zpívám u mohyly(J5f) Jsem fenix je Herkul budoucnosti(J5f) prach mohyl i prach hvězd mně jednou látkou(J5f) vše zladím v souzvuk a vše v píseň sladkou(J5f) zatřesou se plesem mrtvých kosti(J5f) Znám cesty své a znám též svoje pouta(J5f) leč blesky šlehnou z lebky mo kouta(J5f) kde přestanu syn ho syna začne(J5f) tvář ze obtím od lu k pólu(J5f) jak vichr proletím ji aureolu(J5f) slákám na své čelo z tů mrač(J5f) Ten úpis příštích metám v plamen(J5f) svůj mozek znám i rozpě svých ramen(J5f) být velkým pouze člokem mně stačí(J5f) hrst hlíny své rád jednou zemi vrátím(J5f) v té myšlénce že v hmo když se ztratím(J5f) můj syn nejde k světlu přes bodčí(J5f) Nuž zvedejte se chrámy obelisky(J5f) trofeje minulosti Den jest blíz(J5f) Dnes moře ne nás brž že(J5f) a mléč dráha s Oriona sponou(J5f) jest řasnaho roucha pouze clonou(J5f) zkad bo neznámých nám kynou že(J5f)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

363. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HVĚZDY. (František Kvapil)
  2. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  3. Já viděl... (Augustin Eugen Mužík)
  4. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Josef Holý)
  6. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. POUTNÍČE.. (Karel Babánek)
  8. In memoriam E... (Jaroslav Vrchlický)
  9. XIV. Kam, Pane, jdou ty vzdechy, (Jaroslav Vrchlický)
  10. Svět. (Jaroslav Vrchlický)