V své ruce lampu která sluje věda(J5f)
duch lidský neunavně dále kráčí(J5f)
tmou dere se a zápasí a hledá(J5f)
břeh moře dálné písky skála šedá(J5f)
vše látkou mu řev hromů i zpěv ptačí(J5f)
Tu podstať svého žití poznat chtěje(J5f)
cíl touhy své a svého zápolení(J5f)
sfing kamenného ptá se obličeje(J5f)
jak chaldejský mag počítá hvězd reje(J5f)
tam vniká pravdy den kde tají snění(J5f)
Dnes novou pyramidu našel v písku(J5f)
Ó dive co dřív bylo věkům horou(J5f)
teď výše pne se hranou obelisku(J5f)
Tam Osiris svou zlatou zvedá misku(J5f)
a diví se že vyplašen jest zórou(J5f)
A člověk jehož touha jako moře(J5f)
teď na brány té dávné hrobky tluče(J5f)
zní motyk ruch ve faraonů dvoře(J5f)
a slyšíš vozy skřípat a ržát oře(J5f)
sta kladiv hřímá v tuhý granit ruče(J5f)
A jako bůh jejž zloba lidí malých(J5f)
ve hmotu spjala rozbíjí své kruhy(J5f)
tak pyramida v ranách kladiv stálých(J5f)
se odhaluje jak z vln lotos kalich(J5f)
své témě noří i svůj pancíř tuhý(J5f)
Zas jedno okno do neznámých světů(J5f)
se duchu lidský tobě odhaluje(J5f)
Zas krůpěj tvému žíznivému retu(J5f)
A měsíc hvězdy zastavuje v letu(J5f)
dí Nový neznámý svět vstříc nám pluje(J5f)
Zřím ještě dále Jižní noc je ztmělá(J5f)
A pyramida ční juž k hvězdám celá(J5f)
k ní člověk troskami se dere s tíží(J5f)
a tluče na vrata té hrobky němé(J5f)
Ó tajemství ó stíne v kterém jdeme(J5f)
Vzplá jitro přec tím dnem který se blíží(J5f)
A na zdi které věkům vzdorovaly(J5f)
teď člověk hřmí až ohlasem zní skály(J5f)
zeď povolí vchod objeví se úzký(J5f)
a zvědav těmto mysteriím cizí(J5f)
juž nové doby člověk ve tmách mizí(J5f)
jde hmatá stěn i půdy lem je kluzký(J5f)
Tu náhle ostrý svit Mha mizí šedá(J5f)
Ó hrůzo před ním z rakve svojí zvedá(J5f)
se postava v svůj byssus zahalena(J5f)
kol čela svatých písem plné stuhy(J5f)
se vinou přes obličej siný tuhý(J5f)
Byl král to kněz či faraona žena(J5f)
A hlasem divným k smělci vážně praví(J5f)
Já nedivím se že vnikáš až v tmavý(J5f)
hrob minulosti otázku však jednu(J5f)
mi zodpověz než pustím tebe dále(J5f)
Chceš moři vyrvat jeho taj i skále(J5f)
rci nahléd hloub jsi než já všeho ke dnu(J5f)
Sta věků prchlo co mne uložili(J5f)
při zpěvu kněží v tento byssus bílý(J5f)
po strašném soudu v tato svatá místa(J5f)
však odpověz tvá duše plna snahy(J5f)
jež za božství až vniknouti chce prahy(J5f)
jest aspoň jako moje pevna čista(J5f)
Jste králi světa vesmír jak lev zkrocen(J5f)
váš líže trůn jenž lidskou krví zbrocen(J5f)
Věř čistější svit kanul na mé líce(J5f)
Ty celý svět máš rovník moře hvězdy(J5f)
leč staré sfingy báj tě hlodá vezdy(J5f)
co po smrti jest rci oč ty víš více(J5f)
A nové doby člověk mlčel zpátky(J5f)
strach hnal jej divý Mlč jsi z téže látky(J5f)
dum pochyb tísně jako já byl stvořen(J5f)
Meť dříve otroku práh svého domu(J5f)
A tělo kleslo v rakev s třeskem hromu(J5f)
V tom procit člověk strašným snem tím zmořen(J5f)
a pravil klidný(J2f)
Já vím kam se snažím(J3f)
dnes Osiris jsem já a já svět vážím(J5f)
jdu k světlu tmou jsa hmota chci být duchem(J5f)
Dnes jedno mi co hrob v svém lůně skrývá(J5f)
mně na dně jeho naděje pták zpívá(J5f)
mně celý vesmír života zní ruchem(J5f)
Ta smrt pro kterou žils mně hračkou pouhou(J5f)
mně život cílem nadějí a touhou(J5f)
bůh je li jeho soud mne nepoleká(J5f)
můj rýč zas v zem má myšlénka zas v bezdna(J5f)
se taje ztrácí zlatá záře hvězdná(J5f)
jak valná řeka do duše mi stéká(J5f)
Žít pracovat chtít myslit to je všecko(J5f)
Mně člověk minulých dnů jest jak děcko(J5f)
má práce teprv z něho muže dělá(J5f)
a v snaze této věř mne nezastaví(J5f)
tvá bázeň před smrtí ni purpur tmavý(J5f)
jímž často věštců skráň se zkrvavěla(J5f)
Jdu dále stále dál Dnes pyramida(J5f)
a zítra nová vlasatice hlídá(J5f)
práh mého badání mez mého chtění(J5f)
Jsem zoří Já jsem ibis pravdy zrnem(J5f)
chci živen být a ne mystickým trnem(J5f)
Ne šero večera chci světlo denní(J5f)
Ta víra pavézou jest mojí síly(J5f)
Tou hymny žití zpívám u mohyly(J5f)
Jsem fenix báje Herkul budoucnosti(J5f)
prach mohyl i prach hvězd mně jednou látkou(J5f)
vše zladím v souzvuk a vše v píseň sladkou(J5f)
až zatřesou se plesem mrtvých kosti(J5f)
Znám cesty své a znám též svoje pouta(J5f)
leč blesky šlehnou z lebky mojí kouta(J5f)
kde přestanu syn mého syna začne(J5f)
tvář země obrátím od pólu k pólu(J5f)
jak vichr proletím ji aureolu(J5f)
až slákám na své čelo z tůně mračné(J5f)
Ten úpis rájů příštích metám v plamen(J5f)
svůj mozek znám i rozpětí svých ramen(J5f)
být velkým pouze člověkem mně stačí(J5f)
hrst hlíny své rád jednou zemi vrátím(J5f)
v té myšlénce že v hmotě když se ztratím(J5f)
můj syn nepůjde k světlu přes bodláčí(J5f)
Nuž zvedejte se chrámy obelisky(J5f)
trofeje minulosti Den jest blízký(J5f)
Dnes moře nedělí nás nýbrž váže(J5f)
a mléčná dráha s Oriona sponou(J5f)
jest řasnatého roucha pouze clonou(J5f)
zkad bohů neznámých nám kynou páže(J5f)
hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada
363. báseň z celkových 1065
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
HVĚZDY.
(František Kvapil)
-
XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne,
(František Leubner)
-
Já viděl...
(Augustin Eugen Mužík)
-
MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA.
(Jaroslav Vrchlický)
-
None
(Josef Holý)
-
JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA.
(Jaroslav Vrchlický)
-
POUTNÍČE..
(Karel Babánek)
-
In memoriam E...
(Jaroslav Vrchlický)
-
XIV. Kam, Pane, jdou ty vzdechy,
(Jaroslav Vrchlický)
-
Svět.
(Jaroslav Vrchlický)