Já viděl...

Augustin Eugen Mužík

Já viděl zrakem ducha svého hloubi(J5f) již neproniká více žití báj(J5m) kde věčnosť s novou věčností se snoubí(J5f) tam v zakletí spí ztracený náš ráj(J5m) Tam lidské touhy myšlénky a přání(J5f) jak mrtvý kladou u věčný se hrob(J5m) co zatím vleče směšném u sklamání(J5f) zde lásky balvan smutné sudby rob(J5m) Zde v mukách bdění ve snů novém žalu(J5f) se vznésti chceme marně kamsi výš(J5m) od plané práce dále k ideálu(J5f) a vtělit v skutek míru bájnou říš(J5m) Náš život lety krátký dlouhý mukou(J5f) nám ujídá a tráví vlastní cit(J5m) jsme ptáci kteří schromlým křídlem tlukou(J5f) a vlastní krví třísní rodný byt(J5m)

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

351. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  2. Láska. (Viktor Dyk)
  3. None (Josef Holý)
  4. V HOŘI BEZMOCNÉM (Božena Benešová)
  5. *** Křížovou cestou poznání (František Gellner)
  6. HVĚZDY. (František Kvapil)
  7. Ať žije smrť! ať kořist svou (Jiljí Vratislav Jahn)
  8. XL. Co jste vy, nebes zlaté světy, (Vítězslav Hálek)
  9. PŘI OBJEVENÍ NOVÉ PYRAMIDY V MEYDUNU. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Ó, RCI MI... (Antonín Klášterský)