MEDITACE.

Ladislav Linhart

Ó, světe bez konce, kde v milliardách těl též bídný život můj se zmítá, vře a sní a v mdlobných rozkoších a výších lidských děl má vzpruhu nalézat pro řadu marných dní. Čím pro tebe jsem já a čím jsi pro mne ty, když jednou zapadnu a zmizím beze stop a půjde tisící tak jako šel už stý přes pustý, neživý a neznámý můj hrob? A jestli lidu dav mne bude ctíti dál, co plátno bude to, když i ty smete Čas, když bude státi svět tak jako dříve stál před narozením mým, než vroucí zněl můj hlas, když konečně i zem pod tíží trpkých let, jak pevný vesmíru a věků velí řád, by umožnila vznik a nových světů vzlet, svůj konec najde kdys, i její ruch a chvat? A přece, bláhový, jsem žil, šel cílům vstříc a státi nezůstal v lítosti stadiu, mám dosud teskné dny a uplakanou líc a zoufám, z kalicha když zel se napiju, ač musím nutně kdys své s bohem světu dát a tajným bytostí se opít zánikem, před říší neznámou v posvátný klesnout pád, bych navždy zapomněl, že byl jsem básníkem.

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

122. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘI POHŘBU. (Josef Svatopluk Machar)
  2. XLVII. Smrt kmotra kde koho prý natáhne, (František Leubner)
  3. Láska. (Viktor Dyk)
  4. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  5. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  6. JARNÍ VÝKŘIK (Otokar Fischer)
  7. Ba k čemu vše, když smrť vždy na nás čeká, (Fanda Šimková-Uzlová)
  8. Hymna mé milence. ( K. Egor)
  9. IN MEMORIAM M. P. (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZÁHADY. (Bohdan Kaminský)