MEDITACE.

Ladislav Linhart

MEDITACE.
Ó, světe bez konce, kde v milliardách těl též bídný život můj se zmítá, vře a sní a v mdlobných rozkoších a výších lidských děl má vzpruhu nalézat pro řadu marných dní. Čím pro tebe jsem já a čím jsi pro mne ty, když jednou zapadnu a zmizím beze stop a půjde tisící tak jako šel už stý přes pustý, neživý a neznámý můj hrob? A jestli lidu dav mne bude ctíti dál, co plátno bude to, když i ty smete Čas, když bude státi svět tak jako dříve stál před narozením mým, než vroucí zněl můj hlas, když konečně i zem pod tíží trpkých let, jak pevný vesmíru a věků velí řád, by umožnila vznik a nových světů vzlet, svůj konec najde kdys, i její ruch a chvat? A přece, bláhový, jsem žil, šel cílům vstříc a státi nezůstal v lítosti stadiu, mám dosud teskné dny a uplakanou líc a zoufám, z kalicha když zel se napiju, ač musím nutně kdys své s bohem světu dát a tajným bytostí se opít zánikem, před říší neznámou v posvátný klesnout pád, bych navždy zapomněl, že byl jsem básníkem. 27
Básně v knize Sad opuštěných:
  1. SAD OPUŠTĚNÝCH.
  2. JSEM PLNÝ TOUHY.
  3. PROCESÍ.
  4. ALPY.
  5. TO DEN BYL VÝSKAVÝ!
  6. A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ...
  7. VEČER V TYROLSKU.
  8. NADARMO.
  9. SENOSEČ.
  10. VZKŘÍŠENÍ.
  11. SLOKY SKEPTICKÉ.
  12. TO BYLA TENKRÁT DIVNÁ NÁLADA!
  13. ZÁPAD.
  14. LETNÍ VEČER.
  15. NAD HROBY SEBEVRAHŮ.
  16. PÍSNĚ PRO VIOLU.
  17. POUŤ.
  18. SLOKY MEZINÁRODNÍ.
  19. MEDITACE.
  20. ČETBA.
  21. RÁNO NA VSI.
  22. VEČER NA VSI.
  23. NÁLADA.
  24. SAMOTA.
  25. POHŘEB.
  26. KLÁŠTER UMĚNÍ.
  27. VELIKÁ CHVÍLE.
  28. JAK ZEMŘEL DĚLNÍK.
  29. HYMNA ROZKOŠI.
  30. FARE WELL!