PÍSNĚ PRO VIOLU.

Ladislav Linhart

PÍSNĚ PRO VIOLU.
Jen jedno objetí, v němž duše splynou, chci, jen jeden polibek tvých rozžhavených úst, a potom, nuže jen, že opustíš mne, rci, a já si uložím od lásky věčný půst. Ó, božský démone, tu posilu mně dej v zlou cestu životem, kterou já musím jít, to zapřev sebe sám, svůj rod a světský rej, bych mohl hledat cíl a žití mír a klid. S tvým hledem žhavým můj nech splynout teskný zrak a jím až v základy své duše nech se vpít a ke mně přivinout v šíleném žáru pak, bych místo srdcí dvou jen jedno slyšel bít, a v slastném zmámení bych věčnou lásku ssál, jež hoří v etheru a spájí propasti a lidstvo cyklonem unáší dál a dál v nehybné, ledové a mrtvé oblasti! 24
Básně v knize Sad opuštěných:
  1. SAD OPUŠTĚNÝCH.
  2. JSEM PLNÝ TOUHY.
  3. PROCESÍ.
  4. ALPY.
  5. TO DEN BYL VÝSKAVÝ!
  6. A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ...
  7. VEČER V TYROLSKU.
  8. NADARMO.
  9. SENOSEČ.
  10. VZKŘÍŠENÍ.
  11. SLOKY SKEPTICKÉ.
  12. TO BYLA TENKRÁT DIVNÁ NÁLADA!
  13. ZÁPAD.
  14. LETNÍ VEČER.
  15. NAD HROBY SEBEVRAHŮ.
  16. PÍSNĚ PRO VIOLU.
  17. POUŤ.
  18. SLOKY MEZINÁRODNÍ.
  19. MEDITACE.
  20. ČETBA.
  21. RÁNO NA VSI.
  22. VEČER NA VSI.
  23. NÁLADA.
  24. SAMOTA.
  25. POHŘEB.
  26. KLÁŠTER UMĚNÍ.
  27. VELIKÁ CHVÍLE.
  28. JAK ZEMŘEL DĚLNÍK.
  29. HYMNA ROZKOŠI.
  30. FARE WELL!