ZÁPAD.

Ladislav Linhart

ZÁPAD. (Dopis z venkova do města.)
Dnes viděl slunce zde jsem zapadat. Šli z práce domů, s fůrou ječmene, šli s tajnou slastí, lidé venkovští, a slunce, zlatá koule ohnivá, dříve než slavně v obzor zapadlo, je dlouze políbilo paprskem, jenž v jejich srdcích vznítil nadšení a velkou žízeň – touhu života... Jen to jsem viděl, tu moc magickou, jež v jejich čelo vtiskla smíření, jež s přírodou je blíže spojila. Jen to jsem viděl, a to stačilo, bych v nitru velkou bolest pocítil: Tam u vás nezapadá slunce tak, tam nesblíží vás úže s přírodou, tam ve prachu a kouři továren se v mlze ztratí... Však co výkřiků se za ním nese srdcí stísněných, co žalob, bezpráví a marností, co bolu, smutků duší v otroctví!... Tam u vás nezapadá slunce tak!! 21
Básně v knize Sad opuštěných:
  1. SAD OPUŠTĚNÝCH.
  2. JSEM PLNÝ TOUHY.
  3. PROCESÍ.
  4. ALPY.
  5. TO DEN BYL VÝSKAVÝ!
  6. A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ...
  7. VEČER V TYROLSKU.
  8. NADARMO.
  9. SENOSEČ.
  10. VZKŘÍŠENÍ.
  11. SLOKY SKEPTICKÉ.
  12. TO BYLA TENKRÁT DIVNÁ NÁLADA!
  13. ZÁPAD.
  14. LETNÍ VEČER.
  15. NAD HROBY SEBEVRAHŮ.
  16. PÍSNĚ PRO VIOLU.
  17. POUŤ.
  18. SLOKY MEZINÁRODNÍ.
  19. MEDITACE.
  20. ČETBA.
  21. RÁNO NA VSI.
  22. VEČER NA VSI.
  23. NÁLADA.
  24. SAMOTA.
  25. POHŘEB.
  26. KLÁŠTER UMĚNÍ.
  27. VELIKÁ CHVÍLE.
  28. JAK ZEMŘEL DĚLNÍK.
  29. HYMNA ROZKOŠI.
  30. FARE WELL!