A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ...

Ladislav Linhart

A V TÉTO NÁLADĚ TAK SILNÉ, MILÉ DÍTĚ...
Co se to se mnou děje? (Není to má vina!) Mně nesnesitelna je chvíle některá, když zřím, že ve mne vtělila se hrdost Oněgina a vášeň zároveň i snivost Werthera. Když duši svoji zřím, jak nad vše smělým letem se vznáší clonou snů a bez překážek času, však na zem’ zároveň se vrhá před dítětem, jež jádrem života má pouze svoji krásu. Když cítím marnost jen a záchvat přesycení, pouť dlouhou ku hrobu a nudné okolí, však stejně přírody sen, život, klid a vření, slast žít, slast milovat a konat cokoli. Když chci se vysmívat a zasazovat rány, odkrývat slabosti a popuzovat k smutkusmutku, a při tom z lítosti mám oči uplakány a v chabém zoufalství jsem schopen chabých skutků. *
A v této náladě tak silné, milé dítě, když slyším trhaně své divné srdce bíti, jsem schopen Vronského kdys skolit okamžitě, však jako Werther též svůj život ukončiti. 13