In memoriam E...

Jaroslav Vrchlický

In memoriam E...
Co dnes a zítra? – Jednou přijde den, kdy setkáme se zas – v to cit můj věří, můj duch, jenž věčnost, nekonečnost měří, jest k slzám dojat – ne však udiven. Jeť při všem každý pouhý člověk jen a do cest jeho se až příliš šeří, pták zajisté má více světla v keři, než lidské bdění má a lidský sen. Dnes život, zítra smrt, jak ruky vzmachem vše proměněno! Ale jaká muka v tom přechodu, co bojů s tmou a strachem, Prachprach živý než se stane tichým prachem, než vzletí duch, co slabá klesla ruka, než věčná Láska zatopí vše nachem! 161